V parlamentu je již od loňského léta stále projednáván vládní návrh novely zákonů, s pomocí které proběhne další implementace daňových předpisů Evropské unie do tuzemské legislativy. Sněmovní tisk č. 572 obsahuje mimo jiné i novelu zákona č. 164/2013 sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní, která s sebou přináší oznamovací povinnost u přeshraničních uspořádání. Jak jsme již informovali v předchozích článcích, jedná se o další nástroj boje proti daňovým únikům, který vychází z akčního plánu BEPS (Base Erosion and Profit Shifting).

I přes skutečnosti, že tzv. DAC 6 (směrnice 2018/822/EU, kterou se mj. mění směrnice 2011/16/EU a která zavádí oznamovací povinnost u přeshraničních uspořádání) vyžadoval implementaci v jednotlivých zemích EU nejpozději ke konci roku 2019 a nové právní předpisy, které jsou nutné pro soulad s danou směrnicí, musí členské státy použít nejpozději od 1. 7. 2020, vládní návrh novely zákona se stále nachází v poslanecké sněmovně. Ministerstvo financí v současné chvíli předpokládá vstup novely zákona v účinnost od 1.7.2020, tedy stejně tak, jak vyplývá ze směrnice.

Dle směrnice vzniká s účinností od 1.7.2020 povinnost povinným osobám podat oznámení u přeshraničních uspořádání vzniklých od 1.7.2020, a to do 30 dnů od jejich vzniku. První lhůta pro podání oznámení by tak měla připadnout na 31.8.2020. Tato první oznamovací lhůta se také týká přeshraničních uspořádání, u kterých byl první krok k jejich zavedení učiněn v období od 25.6.2018 do 30.06.2020.

Níže naleznete přehled základních poznatků, týkajících se této nové povinnosti.

Koho se novela dotkne

Povinnosti plynoucí z této novely dopadnou zejména na tzv. „zprostředkovatele“, mezi které můžeme zařadit různé poradce a další osoby. Výjimku bude tvořit profesní mlčenlivost např. advokátů, daňových poradců a auditorů. Oznamovací povinnost se tak ve valné většině případů může přesunout na daňového poplatníka – uživatele takového přeshraničního uspořádání. Daňový poradce, popř. advokát pak nově bude mít povinnost upozornit svého klienta, popř. dalšího zaangažovaného poradce, který zákonnou mlčenlivost nemá, na jejich oznamovací povinnost. Ještě je potřeba podotknout, že pravidla pro to, kdo má oznámit zahraniční uspořádání české finanční správě, jsou v novele zákona navržena poměrně komplexně a bude tedy třeba prověřit, zda se oznamovací povinnost české finanční správě na ten daný případ vztahuje, či ne.  A zda tedy např. nevzniká oznamovací povinnost v jiném členském státě EU. Oznamovací povinnost české finanční správě se nejčastěji může dotknout zejména zprostředkovatelů a uživatelů - českých daňových rezidentů, popř. těch, co v České republice mají stálou provozovnu.

Co se bude oznamovat?

Smyslem směrnice je zavést oznamovací povinnost u přeshraničních uspořádání, která mají mj. dopady jako: získání daňové výhody, vyhýbání se oznamovací povinnosti podle FATCA, GATCA a zastírání skutečného vlastníka příjmů.  Vymezení přeshraničních uspořádání a jejich charakteristické znaky rovněž najdete v našich dřívějších článcích. Údaje, které se budou oznamovat v podstatě rozvádějí základní myšlenku směrnice, jde např. o:

• Identifikační údaje zprostředkovatele a uživatele přeshraničního uspořádání,
• podrobné údaje o charakteristickém znaku naplňovaném tímto uspořádáním,
• shrnutí obsahu tohoto uspořádání obsahující alespoň označení a popis uspořádání,
• den, kdy byl nebo má být učiněn první krok v zavedení tohoto uspořádání,
• podrobné informace o ustanoveních právních předpisů nebo mezinárodních smluv, na kterých je uspořádání založeno,
• hodnotu tohoto uspořádání atd.

Podání oznámení a archivace

Oznámení se bude podávat na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, a to elektronicky, datovou zprávou. Je tedy zřejmé, že Ministerstvo financí čeká do léta úkol v podobě přípravy příslušného tiskopisu.

Osoby povinné oznamovat přeshraniční uspořádání budou muset po dobu 10 let od posledního dne lhůty pro podání oznámení uchovávat doklady týkající se plnění této oznamovací povinnosti.

Sankce

V případě, že osoby povinné oznamovat zákonem stanovené skutečnosti poruší oznamovací povinnost, hrozí jim pořádková pokuta až do výše 500 000 Kč.

Novela zákona začátkem března prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně a po 20. březnu ji čeká další projednávání. Nadále budeme sledovat aktuální legislativní vývoj a budeme vás informovat o dalším postupu české finanční správy v této oblasti. Pokud se vás daná situace dotýká a máte zájem o konzultaci, jsme vám rádi k dispozici.