Dne 27. 10. 2022 vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek k problematice ceny obvyklé v případě cash poolingu, včetně povinnosti správce daně doložit a prokázat obvyklý úrok.

Rozsudek stojí za zvýšenou pozornost přinejmenším proto, že se věnuje cash poolingu, který v českém prostředí převodních cen představuje oblast, jíž se naše soudy doposud příliš nevěnovaly. Dosud byl cash-pooling řešen jako sekundární oblast konkrétního rozsudku, věnujícího se přednostně jiné problematice. Ačkoliv se i v tomto rozsudku rozebírá zejména pochybení správce daně při nedostání své povinnosti doložit a prokázat běžnou výši úroku, jsou povinnosti správce daně a neunesení důkazního břemene z jeho strany rozebírány ve vztahu k právě tomuto specifickému typu vnitroskupinového financování.

Základním problémem daňového subjektu bylo markantní (jednorázové) snížení vkladových sazeb v cash poolingu z 1M PRIBOR + 3 % p.a. (v roce 2009) na 1M PRIBOR + 0,17 % p.a. (v roce 2012). Ačkoliv NSS obecně souhlasil s tím, že takto významné snížení sazeb by za běžných okolností mohlo působit podezřele (minimálně udává určitou indikaci o snaze dosáhnout daňového zvýhodnění jedné strany transakce), je to právě správce daně, který musí doložit a prokázat obvyklý úrok v případě, že rozporuje výši sazby aplikované daňovým subjektem. Správce daně navíc nedbal opakovaného vysvětlování daňového subjektu o změně fungování cash-poolingu (zejména o jeho již plné automatizaci, vypořádání zůstatků na denní bázi, úspoře administrativních a mzdových nákladů), přičemž opakovaně pouze tvrdil, že nově aplikovaná sazba 1M PRIBOR + 0,17 % p.a. není cena splňující požadavky principu tržního odstupu. Správce daně však sám cenu obvyklou v průběhu celého procesu nijak nestanovil, pouze opakovaně rozporoval převodní cenu aplikovanou daňovým subjektem. NSS tak souhlasil se závěry krajského soudu o neunesení důkazního břemene ze strany správce daně.

Rozsudek nepředstavuje průlomový judikát ve smyslu vhodnosti metodiky použité při cash poolingu, nicméně naznačuje, že zkoumání skutečného stavu, ekonomické podstaty a smysluplnosti relativně sofistikovaných transakcí zabývajících se financováním či dispozicemi například s nehmotným majetkem, lze při daňových kontrolách běžně očekávat. To potvrzují i naše zkušenosti z daňových kontrol.

Autor: Jiří Jakoubek, Lukáš Veitz