Nové právní předpisy s sebou přinesly mnoho změn a otázek, které budou zůstávat ještě dlouho otevřené. V souvislosti s nástupem nového Zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a nového Občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se budeme zabývat změnami, ke kterým došlo v případě založení obchodních společností a tvorbě základního kapitálu.

Obchodní společnosti lze rozdělit do dvou základních skupin: osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) a kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost). Základní kapitál je ZOK definován jako souhrn všech vkladů, přičemž vkladem u obchodní společnosti je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu a u akciové společnosti jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Povinnost vytvářet základní kapitál mají ze zákona pouze kapitálové společnosti, u osobních společností ke změnám nedošlo, a proto se zaměříme spíše na ty, kterým povinnost tvorby základního kapitálu nadále zůstala. 

Akciové společnosti

V případě založení akciové společnosti byla zachována výše základního kapitálu ve výši 2 mil. Kč, při jeho rozvržení na určitý počet akcií. Pokud účetní jednotka vede dle ZOK účetnictví v EUR, což jí umožňuje zvláštní právní předpis, může být základní kapitál vyjádřen v EUR. V takovém případě je výše základního kapitálu stanovena na 80 tis. EUR. 

Společnost s ručením omezeným

Co se týká zřejmě nejrozšířenějšího způsobu podnikání v České republice, společnosti s ručením omezeným (dále také s.r.o.), tato forma podnikání je po zavedení nových právních předpisů o mnoho přístupnější než doposud. Ale pozor, má i svá úskalí.

Do roku 2013 mohla s.r.o. vzniknout pouze se základním kapitálem ve výši alespoň 200 tis. Kč, z čehož u vícečlenných společností muselo být splaceno alespoň 30 %. Nově v případě s.r.o. postačí mít v kapse pouhou 1 Kč a společnost lze založit. Samozřejmě, že to není až tak jednoduché, jisté ale je, že zakládání společnosti s ručením omezeným se zjednodušuje a stává se dostupnějším i pro toho, kdo dosud neměl k dispozici potřebné finanční prostředky na vklad do základního kapitálu.

Nadále platí, že výši vkladu si lze stanovit v libovolné výši přímo ve společenské smlouvě, nesmí však klesnout pod základní hranici ustanovenou v zákoně tj. 1 Kč. K čemu by však společnosti vyšší než povinný základní kapitál byl dobrý? Existují totiž skutečnosti, proč výši základního kapitálu stanovit v jiné výši, než nám zákon ukládá. Vezměme si pohled do praxe. S nástupem nové společnosti na trh a vkladem ve výši 1 Kč bude mít společnost na začátku svého fungování vysoké finanční zatížení, které se projeví zejména růstem nákladů a závazků. Protože je nutné zpočátku hodně investovat, zviditelnit se na trhu prostřednictvím ne zrovna levné reklamy, přičemž je nutné zpočátku počítat s nízkou návratností ve formě minimálních výnosů, pravděpodobně společnost bude vykazovat v prvním období, a možná i v několika následujících, ztrátu.

Za výše popsané situace jsou však celá aktiva společnosti financována z cizích zdrojů a při jakékoliv ztrátě při hospodaření hrozí riziko insolvence, typicky ve formě předlužení, tedy situace, kdy dluhy společnosti převyšují její majetek. V rámci testu předlužení se sice v úvahu berou nejen stávající aktiva, ale přihlíží se rovněž k budoucím výnosům z podnikání, ovšem s ohledem na potenciální osobní odpovědnost členů statutárních orgánů společností při jejím úpadku může mít nesprávné posouzení závažné dopady do osobního života. Pokud se totiž ukáže, že společnost není životaschopná a nepodá na sebe insolvenční návrh, musí členové statutárního orgánu společnosti bez dalšího vracet veškerá plnění, která získali na základě smluv o výkonu funkce, a jakýkoliv další prospěch, který od společnosti obdrželi, a to za období 2 let před prohlášením úpadku společnosti. Kromě toho může insolvenční soud svým rozhodnutím založit neomezené ručení členů statutárního orgánu společnosti za dluhy společnosti, a to celým jejich majetkem.

Výše uvedené výrazné zpřísnění odpovědnosti členů statutárních orgánů je rubem rozvolnění pravidel pro tvorbu základního kapitálu. Na jednu stranu tak není nutné při založení společnosti s ručením omezeným disponovat prostředky pro tvorbu základního kapitálu, na druhou stranu je nutné být maximálně obezřetný při vstupování do závazků a pečlivě zvažovat, že společnost bude mít na jejich splnění dostatek prostředků.

Vyhnout se insolvenci lze navýšením základního kapitálu, čímž dojde k navýšení vlastního kapitálu společnosti, a to buď převzetím vkladové povinnosti, upřednostňující peněžité vklady společníků v poměru podle výše podílu společníka, nebo kapitalizací pohledávek z půjček poskytnutých společnosti. Z vlastních zdrojů, tj. ze zisků minulých let, v případě insolvence společnosti nebude základní kapitál takto možné navýšit.

Za zmínku stojí závěrem také ustanovení NOZ (§ 709 odst. 3), které za součást společného jmění manželů považuje i podíl manžela v obchodní společnosti, pokud jej nabyl v době trvání manželství. Ze ZOK (§ 32 odst. 4) vyplývá, že je-li podíl spoluvlastnictvím, jsou všichni jeho vlastníci společníci, společníkem je tedy i manžel. Manželé přitom mají povinnost zvolit si společného zástupce, který vůči společnosti vykonává práva společníka.

Ing. Renata Komancová

renata.komancova@fucik.cz