Zákon o obchodních korporacích zavedl v rámci rekodifikace soukromého práva možnost, aby obchodní korporace vyplácely zálohy na podíly na zisku. Tento článek Vás seznámí s možnostmi výplaty podílu na zisku – kdy, komu a kolik je možné vyplatit, kdo o výplatě rozhoduje a jak se výplata zálohy vypořádá.

Zákonná úprava

• § 40 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Vymezení zálohy na podíly na zisku

Záloha na podíl na zisku je od roku 2014 novou možností, jak společníkům obchodní korporace vyplatit v průběhu roku podíl na zisku. Podle dříve platného obchodního zákoníku byla tato možnost zakázána. Společnosti tento zákaz v praxi často obcházely např. poskytnutím bezúročné půjčky, která byla následně započtena na vyplacené podíly na zisku. O záloze na podíl na zisku hovoříme jen před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku mezi společníky, poté již hovoříme o vlastním podílu na zisku.

Podmínky pro výplatu zálohy na podíly na zisku jsou stanoveny v zákoně o obchodních korporacích. Zákon o účetnictví a související prováděcí vyhláška ale dosud na tuto novinku reagovaly pouze zavedením nové položky výkazů – Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku.

Podmínky pro výplatu zálohy na podíly na zisku

Základní podmínky pro výplatu záloh na podíl na zisku stanovuje zákon o obchodních korporacích. Zálohy smí vyplácet všechny obchodní korporace, a to na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Záloha na výplatu zisku nesmí být vyšší než je součet výsledku hospodaření běžného účetního období (na základě mezitímní účetní závěrky), nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a pokud je to u dané obchodní korporace relevantní o povinný příděl do rezervního fondu. Záloha na zisk nesmí být vyplacena, pokud by si tím obchodní korporace přivodila úpadek dle zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Na rozdíl od rozhodování o rozdělení zisku, které je svěřeno do působnosti valné hromady, je rozhodnutí o zálohách na podíly na zisku svěřeno do působnosti statutárního orgánu, což na něj klade značnou odpovědnost. Pokud by byla záloha na podíly na zisku v rozporu se zákonem – obchodní korporace by si tím přivodila úpadek, záloha by byla vyšší, než je maximální možná výše apod. – nejednal by statutární orgán s péčí řádného hospodáře a byl by povinen obchodní korporaci nahradit případné škody.

Pokud má obchodní korporace povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, musí být auditorem ověřena i mezitímní účetní závěrka, na základě které bude statutární orgán rozhodovat o výplatě záloh na podíly na zisku. Mezitímní účetní závěrka musí, stejně jako řádná účetní závěrka, splňovat určité požadavky. Musí být například sestavena i příloha k účetní závěrce. Těmito požadavky a doporučeními pro její sestavení se zabývá například interpretace Národní účetní rady č. I-31.

Nad rámec podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích mohou být další podmínky pro výplatu záloh stanoveny společenskou smlouvou obchodní korporace, která tak může výplatu záloh omezit nebo i zcela vyloučit.

Vypořádání zálohy

O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada na základě řádné účetní závěrky. Rozhodnutím mohou nastat tři odlišné situace. Pokud valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, které jsou vyšší než vyplacené zálohy, doplatí obchodní korporace společníkům rozdíl. Pokud valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, které jsou shodné s vyplacenými zálohami, dojde pouze k vzájemnému zúčtování zálohy a podílu.

Nejsložitější z hlediska řešení je situace, kdy valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, které jsou nižší než vyplacené zálohy. Vzniká zde otázka, zda je společník povinen vyplacenou zálohu za podíl na zisku, případně jen její část, vrátit. Přesnou odpověď ale v zákoně o obchodních korporacích nenalezneme. Právníci se při výkladu kloní k tomu, že společník by měl zálohu vrátit, pokud je k tomu vyzván společností. Přednostně by měl statutární orgán vyhodnotit, zda je možné rozhodnout o tom, že přeplatek bude zálohou na další podíl na zisku. Teprve v případě, kdy není toto rozhodnutí možné, by měl statutární orgán vyzvat společníky k vrácení přeplatku.

Závěr

Zálohy na podíly na zisku jsou v prostředí obchodních korporací stále novinkou. Mnoho otázek není dosud vyřešeno a zodpovězeno. V současné době probíhá schvalovací proces novely Zákona o účetnictví a související prováděcí vyhlášky, s plánovanou účinností od 1.1.2016. O případných novinkách v této oblasti Vás budeme informovat v dalších číslech Bulletinu.