V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen zaměstnance z řad občanů České republiky, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Zaměstnávání těchto zaměstnanců však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu a potřebné úkony. Pokusíme se shrnout základní povinnosti a podmínky při zaměstnávání občanů jiných zemí tak, abyste po přečtení článku měli dobrou představu o tom, co zaměstnávání občanů jiných zemí obnáší.

Nemalým úkolem zaměstnavatele je dále evidence zaměstnaných cizinců obsahující různé identifikační údaje včetně údajů o zaměstnání. Kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu 3 let od ukončení zaměstnání.

V případě, že řešíte zaměstnávání cizinců, rádi Vám pomůžeme s řešením Vaší konkrétní situace.

Zaměstnávání obecně upravují v České republice dva hlavní zákony, a to zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Řídícím orgánem ve věci zaměstnanosti a tím i zaměstnávání cizinců je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“).

Z pohledu povinností, které na zaměstnavatele klade legislativa při zaměstnávání občanů jiných zemí, můžeme zaměstnance rozdělit do dvou základních skupin:

• Občané EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci – tito občané nejsou považováni podle zákona o zaměstnanosti za cizince a mají stejné právní postavení jako občané České republiky.

• Cizinci – občané jiných státu kromě občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, případně osoby bez státní příslušnosti. Zvláštní kategorií jsou uprchlíci přicházející z tzv. třetích zemí, kteří mohou mít různé statusy.

OBČANÉ EU/EHP, ŠVÝCARSKA A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI

Zaměstnanci spadající do této první kategorie mají dle zákona o zaměstnanosti stejné právní postavení jako občané České republiky. Pro účely zaměstnání tedy takový občan nepotřebuje žádné povolení k zaměstnání ani k pobytu.

Výjimku představují pouze rodinní příslušníci, kteří sami nejsou občany EU/EHP nebo Švýcarska. Takoví rodinní příslušníci musí žádat o povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka Evropské unie.

CIZINCI

Oproti předchozí skupině zaměstnanců potřebují cizinci k tomu, aby mohli být zaměstnáni, povolení. Toto povolení může mít následující formy:

• platné povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky ÚP a platné povolení k pobytu
• zaměstnanecká karta
• modrá karta
• karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance

Zaměstnanecká karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky, spojuje tedy obě povolení dohromady (pracovní i pobytové). O její vydání žádá cizinec na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Pro její vydání je potřeba mít uzavřený pracovněprávní vztah (na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo i smlouvě o smlouvě budoucí). Sjednaná odměna zaměstnance nesmí být nižší než základní sazba minimální mzdy a týdenní pracovní doba nesmí být kratší než 15 hodin. Dále je třeba doložit např. platný cestovní doklad, dvě aktuální fotografie, doklady k prokázání kvalifikace požadované na zvolené pracovní místo, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území ČR aj.

Zaměstnanecká karta se vydává na dobu stanovenou v pracovní smlouvě, nejdéle však na 2 roky.

Modrá karta je také povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky, avšak pro výkon zaměstnání vyžadující vyšší kvalifikaci. Pro vydání modré karty je vyžadováno ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky. Modrá karta je vydávána zejména na konkrétní volná pracovní místa, po kterých je v České republice vysoká poptávka. Česká republika se snaží proces vydání modré karty zjednodušit. Přesto je zapotřebí stejných dokumentů jako v případě zaměstnanecké karty.

Pro zaměstnavatele platí, že zaměstnanec pracující na základě modré karty nesmí mít mzdu nižší než 1,5 násobek průměrné hrubé mzdy v ČR.

Aktuální článek k žádostem o modré karty, a to jak v České republice, tak v Německu, najdete zde.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance je nově zavedený institut s účinností od 15.8.2017. Jedná se o duální povolení stejně jako v případě zaměstnanecké a modré karty, tzn. že se jedná zároveň o povolení k pobytu na území České republiky a zároveň o povolení k výkonu práce, a to na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty. Všechny tyto pozice jsou definovány v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Vnitropodnikové převedení definuje přímo ministerstvo vnitra, které je zároveň vydavatelem těchto karet, následovně: „Zjednodušeně je vnitropodnikovým převedením dočasný převod zaměstnance v rámci nadnárodní společnosti, a to z funkční součásti nadnárodní společnosti v zemi, která není členským státem Evropské unie, do její funkční součásti nalézající se v České republice.“

Zvláštním případem je situace, kdy cizinec byl původně vnitropodnikově převeden ze třetí země do jiné členské země EU, kde získal povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance a následně byl vnitropodnikově převeden do České republiky. Takový zaměstnanec musí mít kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU.

Všechny zmíněné karty mají podobu plastové karty s biometrickými prvky.

A CO ZAMĚSTNAVATEL?

Pro zaměstnavatele je určitě zaměstnávání občanů jiných zemí více či méně práce a administrativa navíc. V případě zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska nejde nicméně o významnou položku. Zaměstnavatel musí pouze nejpozději v den nástupu oznámit na příslušný úřad práce nástup takového zaměstnance na k tomu určeném formuláři, který je k dispozici na integrovaném portálu MPSV - Zaměstnanost. Zaměstnavatel je dále povinen hlásit změny a ukončení pracovního poměru, a to do 10-ti dnů.

Situace je složitější v případě zaměstnávání cizinců (viz definice pojmu v úvodu článku). Zaměstnavatel musí nejprve nahlásit volné pracovní místo na příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce. Volné pracovní místo musí být poté zveřejněno v centrální evidenci volných pracovních míst, a to po dobu minimálně 30ti dnů. Výjimka se týká žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. V takovém případě není třeba volné pracovní místo hlásit.

Zaměstnavatel může cizince zaměstnat pouze v případě, že cizinec má platné povolení k zaměstnání a k pobytu nebo zaměstnaneckou, případně modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Zároveň musí být uzavřena písemná pracovní smlouva se všemi náležitostmi. Pracovní a mzdové podmínky musí být srovnatelné s ostatními zaměstnanci ve stejném pracovním zařazení, obvyklé pro občana ČR. Dále jsou zde požadavky na minimální délku pracovní doby a minimální ohodnocení v případě držitelů jednotlivých karet.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele je srovnatelná s požadavky při zaměstnávání občanů EU. Zaměstnavatel také musí informovat úřad práce o nástupu, změnách a ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel je ovšem povinen oznámit i skutečnost, kdy zaměstnanec na dohodnuté pracovní místo nenastoupí.

V článku jsme nastínili základní kroky při zaměstnávání občanů z jiných zemí, zejména z pohledu administrativních úkonů a povinností zaměstnavatele. V souvislosti se zaměstnáváním těchto zaměstnanců však vznikají další otázky týkající se zejména zdanění a možnosti uplatnění daňových slev a zvýhodnění. Nemalou otázkou je také příslušnost do systému sociálního a zdravotního pojištění. Touto problematikou se budeme zabývat v některém z našich dalších článků.