Po čtyřech letech jednání byla v červnu 2016 schválena a zveřejněna směrnice Rady EU 2016/1065, která upravuje pravidla DPH u poukazů (voucherů), a která má za cíl tato pravidla sjednotit a harmonizovat tak, aby v různých zemích EU nedocházelo ke dvojímu zdanění či naopak nezdanění transakcí realizovaných prostřednictvím poukázek. Uvedená směrnice tedy v podstatě novelizuje směrnici 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy.

Směrnice řeší pouze poukazy (vouchery) na dodání zboží a služeb a nijak neupravuje uplatňování DPH u vstupenek, jízdenek, apod.

Směrnice definuje poukaz jako „nástroj, se kterým je spojena povinnost přijmout jej jako protiplnění nebo část protiplnění za dodání zboží nebo poskytnutí služby a u kterého je na nástroji samotném nebo v související dokumentaci, včetně podmínek pro jeho použití, uvedeno zboží, jež má být dodáno, či služba, jež má být poskytnuta, nebo totožnost jejich potenciálních dodavatelů či poskytovatelů“.

Pro zdanění poukazů je podstatné, zda se jedná o tzv. jednoúčelový poukaz, tj. poukaz, u kterého jsou místo dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, a DPH splatná za toto zboží nebo tuto službu v okamžiku jeho vydání známy (tj. plátce má v momentu vydání poukazu k dispozici informace, na základě kterých dokáže vypočíst částku DPH). Již v momentu vydání takového poukazu zákazníkovi za protiplnění (úplatu) bude docházet k uskutečnění zdanitelného plnění. Následná výměna poukazu zákazníkem za dodané zboží nebo poskytnutou službu již nebude pro DPH relevantní. Na úplatný převod jednoúčelového poukazu mezi osobami povinnými k dani se bude nahlížet jako na samostatné zdanitelné plnění. U tzv. víceúčelových poukazů bude DPH odvedena až v okamžiku uplatnění poukazu. Teprve při uplatnění poukazu bude totiž jasné, za jaké konkrétní zboží či služby je tento poukaz vyměněn a plátce bude schopen vyčíslit částku DPH.

Ačkoli nová směrnice musí být do národních zákonů o DPH implementována do konce roku 2018 s účinností od 1. ledna 2019, tuzemská vláda byla v tomto případě rychlejší než Rada EU a obdobné ustanovení bude do tuzemského zákona zapracováno již aktuálně projednávanou novelou s předpokládanou účinností od 1. dubna. 2017, a to aktualizovaným zněním § 21 odst. 1, který by měl být vtělen do samostatného paragrafu 20a, jehož navrhované znění citujeme:

„Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby

(1) Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

(2) Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.

(3) Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:

1. a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta,
2. b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
3. c) místo plnění.“

Dle důvodové zprávy k této novele zákona o DPH se u poukazů určených k získání předem známého konkrétního plnění (tj. jednoúčelové poukazy) uplatní DPH již při jejich vydání zákazníkovi nebo při každém dalším následném prodeji či převodu, stejně jako to stanovuje Směrnice.

U poukazů, u kterých není plnění předem známo (např. poukázka do obchodního domu, v jehož sortimentu lze najít zboží v různých sazbách daně), nebude částka přijatá v souvislosti s jejich vydáním, prodejem nebo převodem podléhat DPH. Pro DPH bude relevantní až uplatnění poukazů proti zboží nebo službě. Dle důvodové zprávy se může například jednat o kupony mobilních operátorů, které opravňují využít různé služby daného operátora, společné se službami od třetích stran (platby za aplikace, dárcovské SMS, jízdné, apod.).

Autor

Ondřej Semecký
ondrej.semecky@fucik.cz

Editor