Zdanění sportovců by se na první pohled mohlo zdát být vcelku jasné a jednoduché. Pokud se ale podíváme blíže na tuto problematiku, zjistíme, že zdanění sportovců skrývá mnohá úskalí a je záležitostí dosti komplikovanou. V minulosti se touto problematikou zabývalo několik rozsudků Nejvyššího správního soudu i Ústavní soud.

Základní otázkou u zdanění sportovců bylo, zda lze považovat profesionální sportovce za zaměstnance či za osoby samostatně výdělečně činné. Na základě rozsudků Nejvyššího správního soudu bylo judikováno, že činnost sportovce není automaticky podřaditelná pod příjmy ze závislé činnosti a nejsou tedy vyloučeny obchodněprávní vztahy. Samotná povaha činnosti profesionálního sportovce je i obtížně slučitelná s některými ustanoveními zákoníku práce. Nicméně zůstává na dohodě obou smluvních stran (sportovce a klubu), zda uzavřou pracovněprávní smlouvu nebo zda uzavřou obchodněprávní smlouvu.

V praxi se nejčastěji u sportovců setkáváme s formou osoby samostatně výdělečně činné, která zdaňuje své příjmy podle §7 – Příjmy ze samostatné činnosti dle zákona o daních z příjmů, a jejíž příjmy jsou pak klasifikovány jako příjmy z výkonu nezávislého povolání (stejně jako např. u vystupujícího umělce, artisty apod.).

Další spornou otázkou v oblasti zdanění příjmů profesionálních sportovců jsou mnohá naturální plnění, která sportovci běžně dostávají od svých klubů. Jedná se např. o poskytnutí dresů, ubytování, dopravy, možnosti rehabilitace apod. Z daňového pohledu pak řešíme, zda jsou tato naturální plnění nepeněžním příjmem sportovce, a tudíž zdanitelná nebo ne.

V dostupné judikatuře bohužel nenajdeme jednoznačný závěr, nicméně z jednání Koordinačního výboru z roku 2012 a následně i z roku 2015 jasně vyplývá, že tato nepeněžní naturální plnění jsou zdanitelným příjmem na straně sportovce.

Rádi bychom se zmínili i o zdanění zahraničních profesionálních sportovců, kteří dočasně působí na území České republiky v některém z tuzemských sportovních klubů. Není nic neobvyklého, když přijede zahraniční sportovec hrát do České republiky za český sportovní klub. Jak je to pak s jeho daněmi?

Na zdanění mezinárodních sportovců je vyčleněn přímo samostatný článek v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. V modelové smlouvě OECD se jedná o článek 17, v některých smlouvách uzavřených Českou republikou o článek 16. Tento článek mezinárodních smluv jasně stanoví, že příjmy mezinárodních sportovců jsou zdaňovány v místě, kde je tato sportovní činnost vykonávána. Pokud tedy např. hráč ze Slovenska, daňový rezident Slovenska, bude hrát za český klub, se kterým bude mít uzavřenu smlouvu, tak veškeré příjmy spojené s touto činností bude zdaňovat pouze v České republice.

V souladu se zákonem o daních z příjmů jsou příjmy zahraničních sportovců zdaňovány srážkovou daní 15%. Tato sazba platí pro rezidenty jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo pro rezidenty třetích zemí, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, popř. účinnou mezinárodní dohodu o vzájemné výměně informací v daňové oblasti. V ostatních případech podléhá příjem srážkové dani ve výši 35%. Srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději však v den, kdy o dluhu účtuje.

Jak jsme se pokusili nastínit v tomto článku, zdaňování sportovců a jejich různých příjmů není záležitostí jednoduchou a jednoznačnou. Pokud řešíte zdanění profesionálních sportovců a nejste si jisti správným postupem, nebo jste přímo profesionálním sportovcem, rádi Vám v této problematice pomůžeme.

Autor: Lucie Berglová

Revize: Daniela Císařovská