Jak to bylo do 31. 12. 2015?

Do konce roku 2015 zdaňovali umělci své příjmy vždy prostřednictvím svého daňového přiznání, které byli povinni podat. Smlouvy uzavřené podle autorského zákona, na základě kterých podávají své výkony, jsou většinou uzavírané tak, že umělec dostává odměnu jakoby ve dvou částech. Část za tzv. vytvoření díla nebo vytvoření uměleckého výkonu a druhou část za tzv. udělení souhlasu s použitím díla (tzv. licence nebo také tantiéma). Tyto dva příjmy se v daňovém přiznání uvádějí na dvou různých řádcích, přičemž u každého z těchto příjmů se může umělec rozhodnout, zda jako výdaje uplatní prokázané skutečné výdaje anebo použije 40% „paušál“, který je omezen maximální výší 5 040 €. Zatímco u příjmů za vytvoření díla musí platit státu i odvody na sociální a zdravotní pojištění, u příjmů za užití díla se odvody na toto pojištění neplatí.

Co je nového od 1. 1. 2016?

Od 1. 1. 2016 nastávají ve zdanění příjmů umělců určité změny i přes to, že zákon dává umělcům stále možnost volby postupovat i nadále „starým“ způsobem. Prioritně však povinnost zabezpečit pro stát daň z odměny za umělecký výkon klade na instituci, která příjem umělci vyplácí, tj. např. Divadlu, televizi, reklamní agentuře, popř. i firmě, která si vystoupení umělce objednala. V praxi to bude fungovat tak, že před vyplacením příjmu umělci tato instituce srazí z hrubé odměny 19% daň a tuto částku odvede správci daně i s oznámením o srážce. Umělci přijde na účet odměna snížená o 19 % (příp. ještě o příspěvek do literárního fondu). V případě, že by tak instituce vyplácející odměnu neučinila, správce daně bude neuhrazenou daň vymáhat po této instituci, ne po umělci. Pozor, postup bude povinnost aplikovat i u smluv uzavřených před 1. 1. 2016, pokud byla odměna vyplacena po tomto datu. Umělec se ale může rozhodnout, že si nepřeje nechat vyplácející společností nebo divadlem srážet 19% daň, ale příjem chce mít vyplacený v hrubé hodnotě a zahrnout ho do svého daňového přiznání, kde bude mít možnost uplatit si související skutečné nebo „paušální“ výdaje. V tomto případě je důležité, aby se o této skutečnosti s danou institucí, pro kterou účinkuje, písemně dohodl a tato instituce je povinna po skončení roku všechny tyto dohody oznámit finančnímu úřadu. Umělec se může u každé uzavřené smlouvy rozhodnout jinak. Stejný postup s možností volby se od 1. 1. 2016 použije i u zahraničních umělců vystupujících na Slovensku, tj. bude existovat možnost volby, což doposud nebylo možné a odměna vyplácená zahraničnímu umělci vždy podléhala srážkové dani.

Jaký postup je pro umělce výhodnější?

Pokud se umělec rozhodne pro srážkovou daň, tj. že mu bude např. divadlem či televizí vyplacen čistý příjem po zdanění, nemusí dále řešit zdanění tohoto příjmu, neboť toto zdanění je konečné. Tímto se vyhne i odvodům na zdravotní a sociální pojištění z tohoto příjmu, související byrokracii a v neposlední řadě i nákladům na vedení účetnictví. Daň však zaplatí zřejmě o něco vyšší, než by platil v případě podání daňového přiznání, protože si nemá jak uplatnit daňové výdaje, nezdanitelnou část na poplatníka, příp. manželku a daňový bonus na děti. Jeho odvody na zdravotní a sociální pojištění však budou rovny nule, což určitě stojí za zvážení. Pozn.: Minimální odvod zdravotní pojišťovně ale bude muset jako samoplátce hradit.

Poznámka na závěr

Pokud je umělec plátcem DPH, bude zřejmě muset vést účetnictví a podávat daňové přiznání i v případě, že se rozhodne pro zdanění srážkovou daní.

Umělec, který má příjmy ze zahraničí, je bude i nadále muset přiznávat a podávat daňové přiznání.

V případě, že Vás toto téma zaujalo, či se Vás přímo dotýká, neváhejte nás kontaktovat.