Druhý díl minisérie "Ze světa evaluací" se dotýká toho, jak dosud probíhají evaluace v Česku. Evaluace jsou důležitým nástrojem pro měření úspěšnosti a zvyšování efektivity projektů a programů. Bez systematického sběru a vyhodnocování dat je obtížné rozhodovat, zda má projekt či program pozitivní socio-ekonomické efekty a dává smysl do něj investovat zdroje, především tedy peníze a čas. Právě proto jsme tuto minisérii připravili.

Jak probíhají evaluace v Česku?

V ČR je povinností hodnotit programy EU podle předem schváleného tzv. evaluačního plánu. Cílem hodnocení by mělo být zvýšení relevance a účinnosti podpory a zajištění jejího souladu s politikou soudržnosti EU a členských zemí.

Hodnocení by mělo být nezávislé na řídících orgánech programu. To je v českém kontextu v zásadě dodržovaný princip, i když některé řídící orgány realizují tzv. interní evaluaci, což není vyloučené. Největším zadavatelem evaluací v ČR je zatím veřejný sektor. Pravdou je, že většina hodnocení se pořizuje z hlediska evropských požadavků a menšina z důvodu skutečného národního zájmu. Věříme, že v blízké budoucnosti se principy evaluace přenesou i na národní programy a politiky a bude k tomu uzákoněna patřičná legislativa.

V současnosti mnoho koncepcí, politik a programů na národní úrovni hodnoceno není, často jde jen o deskripci toho, jak byly naplněny očekávané výstupy programu/projektů. Tím dochází k tomu, že pokrok v řešené oblasti programu je připisován pouze dotačním mechanismům, přestože ke zlepšení a s tím spojenému pokroku mohlo dojít spontánně či z jiných, v zásadě nezamýšlených důvodů.

Jak je velký trh v Česku a kdo nechává evaluace zpracovávat?

• V českém veřejném sektoru jsou různí zadavatelé, kteří potřebují hodnotit své programy a projekty. Tito zadavatelé jsou tzv. řídícími orgány jednotlivých operačních programů a působí na jednotlivých ministerstvech jako do značné míry nezávislé útvary.
• Některá ministerstva jako např. Ministerstvo školství a tělovýchovy nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí hodnotí často a více menších, spíše tematicky zaměřených evaluací, zatímco např. Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo dopravy hodnotí co do finančního objemu velké programy s menší frekvencí.
• Velkými a významnými zadavateli jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, které zadávají hodnocení velmi často, a přitom hodnotí poměrně rozsáhlé programy (IROP na MMR, Dohoda o partnerství na MMR, OPPIK na MPO a PRV na MZe). Zmíněné programy jsou obvykle celonárodní povahy. Na MMR zároveň působí Národní orgán pro koordinaci (NOK), který je jednak zadavatelem evaluace Dohody o partnerství (DoP) a jednak plní roli metodického garanta za oblast evaluací.
• Velikost trhu s hodnocením na všech úrovních v ČR byla v roce 2017 odhadnuta na 400 mil. Kč ročně, kdy bylo provedeno asi 160 větších hodnocení.
• Vzhledem k poklesu řešitelských kapacit v evaluacích a celkově problematickému covidovému a post-covidovému období (2020-2022) odhadujeme, že velikost evaluačního trhu mohla od posledního veřejně publikovaného odhadu také poklesnout.