Pro rok 2016 se chystá několik významných změn v oblasti daně z přidané hodnoty. V tomto článku bychom se chtěli věnovat těm nejpodstatnějším, a to především novince v podobě kontrolního hlášení. Dále shrneme nejpodstatnější změny v oblasti nemovitých věcí a na závěr se zmíníme o návrhu nařízení vlády České republiky ohledně rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti u DPH od 1. února 2016.

Kontrolní hlášení

Zásadní změnou v oblasti DPH bude od roku 2016 povinnost plátců DPH podávat kontrolní hlášení. Jedná se o zvláštní daňové tvrzení, které nenahrazuje přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. Jeho účelem je usnadnit správci daně získat informace o realizovaných transakcích mezi jednotlivými plátci, aby pro něj bylo jednodušší odhalit karuselové a jiné podvody v oblasti DPH. Cílem jeho zavedení je tedy především boj s  daňovými úniky v podobě poskytnutí většího množství detailních informací, a to v přiměřené časové lhůtě.

Povinnost podávat kontrolní hlášení byla přijata v prosinci loňského roku zákonem 360/2014 Sb., kterým se mění zákon o DPH. Zákon o DPH pojednává o kontrolním hlášení v ustanoveních § 101c - § 101i, kde jsou uvedeny případy pro jeho podání, náležitosti, lhůty a také sankce za porušení povinností spojených s kontrolním hlášením. Kontrolní hlášení bude plátce povinen podat, pokud uskutečnil nebo přijal zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku. Odpověď na otázku, co je a není zdanitelným plněním, lze najít v § 2 tohoto zákona. Důležitou informací je také to, že kontrolní hlášení musí být podáno pouze elektronicky. Tedy prostřednictví aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) nebo prostřednictvím datové schránky v XML formátu. Jinou možnost zákon nedává. Lhůta pro podání kontrolního hlášení se liší v závislosti na tom, jestli se jedná o právnickou nebo fyzickou osobu. Právnické osoby mají povinnost podávat kontrolní hlášení vždy měsíčně. V případě fyzických osob záleží na lhůtě, ve které podávají daňové přiznání. Společným rysem je však povinnost podat kontrolní hlášení nejpozději do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Důležité je upozornit na skutečnost, že v případě opožděného podání nelze v případě kontrolního hlášení aplikovat ochrannou 5 denní lhůtu, která posouvá rozhodný okamžik pro vyměření penále nebo úroku z prodlení dle daňového řádu. Jinými slovy pokud plátce daně nepodá kontrolní hlášení včas, tj. do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, budou automaticky následovat sankce.

V případě, že plátce splní všechny zákonem stanovené podmínky a kontrolní hlášení podá správně a včas, hovoříme o řádném kontrolním hlášení. Řádné kontrolní hlášení může být však nahrazeno opravným kontrolním hlášením, a to za předpokladu, že bude podáno před uplynutím lhůty k podání. Pokud však plátce zjistí po uplynutí této lhůty nesprávné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění podat následné kontrolní hlášení. Pokud však nedojde k podání ve stanovené lhůtě, obdrží plátce od správce daně výzvu, aby kontrolní hlášení podal do 5 dnů od oznámení této výzvy. Stejná lhůta platí i v případě, kdy správce daně projeví pochybnosti o správnosti uvedených údajů a vyzve plátce k doplnění požadovaných údajů. Komunikace probíhá opět pouze elektronickou formou a výzva se považuje za doručenou v okamžiku, kdy dojde k jejímu odeslání správcem daně, a to v případě, kdy tato výzva je zaslána na e-mailovou adresu plátce daně. Pokud má plátce datovou schránku, považuje se tato výzva za doručenou v momentě seznámení daňového subjektu s obsahem této výzvy nebo desátým dnem po jeho doručení a tím dnem, který nastane dříve. Sankce za nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě se pohybují od 1 000 Kč v případě, kdy plátce kontrolní hlášení podá po lhůtě pro jeho podání, a to bez výzvy ze strany správce daně, až do 50 000 Kč, kdy k podání kontrolního hlášení nedojde ani v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně.

Nemovité věci a DPH

Významnou změnou v oblasti DPH od roku 2016 lze spatřovat také v oblasti nemovitých věcí. Novela zákona o DPH od 1. 1. 2016 mění především ustanovení § 56 odst. 1, kde zákon o DPH nově stanovuje podmínky, za kterých je pozemek při dodání osvobozen od daně. Za osvobozené dodání pozemku lze považovat takové dodání pozemku, který v okamžiku dodání netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou a zároveň není stavebním pozemkem. Další novinkou, která se týká dodání pozemku, je možnost sjednat, po předchozím souhlasu odběratele, režim přenesené daňové povinnosti. Nutnou podmínkou však je, aby odběratel byl plátcem DPH. Nově je také v § 56 odst. 3 zákona o DPH zaveden pojem první kolaudační souhlas po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, který má vliv na osvobození od daně v případě dodání vybrané nemovité věci.

Rozšíření aplikace režimu přenesené daňové povinnosti (návrh nařízení vlády ČR od 1. února 2016)

Ministerstvo financí České republiky nedávno zveřejnilo návrh nařízení vlády ČR, kterým se mění nařízení o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služeb pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Tento návrh rozšiřuje aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nově u dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi. Významnou změnou by pak měla být především možnost písemné dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění uplatnit při dodání vybraného zboží režim přenesené daňové povinnosti, i když tato dodávka nepřesáhne 100 000 Kč. Tato „úleva“ by měla plátcům daně značně ulehčit rozhodování o použití režimu přenesení daňové povinnosti v případě, kdy není zřejmé, zda konkrétní dodávka překročí nebo nepřekročí rozhodnou hodnotu 100 000 Kč.