Od letošního roku dochází ke změnám ve způsobu zdanění autorských honorářů. Podle zákona o daních z příjmů podléhají příjmy ze samostatně činnosti ve formě autorských honorářů, které jsou vyplaceny jedním plátcem stejnému autorovi na území České republiky, zdanění zvláštní sazbou daně (tj. srážkovou daní) za podmínky, že měsíční suma honorářů nepřesáhne 10.000 Kč oproti minulému roku, kdy tento limit činil 7.000 Kč. Uplatnění srážkové daně není nově omezeno jen na příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, ale došlo k rozšíření na jakýkoli druh autorského honoráře. Srážku daně provádí plátce příjmu (např. vydavatel) a autor obdrží již čistý příjem.

Příjmy z těchto honorářů, které jsou zdaněny konečnou srážkovou daní, autor nemá povinnost vykázat ve svém daňovém přiznání. Jeho daňová povinnost je ve vztahu k těmto příjmům považována za splněnou. Na druhou stranu si ale tyto honoráře může nově zahrnout do svého daňového přiznání, pokud to pro něj bude výhodnější. Plátce daně (např. nakladatelství, redakce) je povinen do 10-ti dnů od podání žádosti vyhotovit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za měsíc, kdy byl honorář autorovi vyplacen. Autor si pak může v rámci daňového přiznání uplatnit oproti těmto příjmům výdaje, uplatnit si odčitatelné položky či slevy na dani. Sraženou daň si započte proti celkové daňové povinnosti.

Z honorářů zdaněných srážkovou daní se obecně neplatí pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud však dojde k uvedení takových příjmů do daňového přiznání, pravděpodobně vznikne povinnost z těchto příjmů pojistné odvést v kategorii osob samostatně výdělečně činných. Příslušné zákony však tuto situaci jasně neřeší.

Pokud jsou příjmy z honorářů vyšší než 10.000 Kč měsíčně, vyplácí je plátce autorovi v plné výši. Autor pak má povinnost zdanit je jako příjmy ze samostatné činnosti v rámci svého daňového přiznání. Proti těmto příjmům si pak může uplatnit výdaje formou paušálu, který momentálně činí 40 % nebo ve skutečné výši. Pokud má autor ještě jiné příjmy ze samostatné činnosti, musí u nich uplatnit stejnou metodu výdajů (paušál nebo skutečné). Autorovi vzniká jako osobě samostatně výdělečně činné rovněž povinnost z těchto příjmů odvést pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Obrázek 1 - Přehled zdanění autorských honorářů v roce 2013 a 2014

Názornou ukázku toho, jak to funguje v praxi, si ukážeme na následujících příkladech:

Příklad 1

Pan Novák v lednu 2014 napsal článek pro Regionální deník. Jeho honorář činil 8.000 Kč. Pan Novák se rozhodl, že honorář nezahrne do svého daňového přiznání. Honorář mu proto bude zdaněn 15% srážkovou daní, kterou odvede státu Regionální deník jakožto plátce daně. Pan Novák tedy dostane vyplaceno 6.800 Kč. Pan Novák již dále nemusí uvádět tento příjem na svém daňovém přiznání.

Příklad 2

V případě, že by honorář pana Nováka činil např. 12.000 Kč, nemá již pan Novák možnost se rozhodnout pro srážkovou daň a výnos z honoráře v této výši musí zahrnout do svého daňového přiznání. Regionální deník v tomto případě vyplácí panu Novákovi honorář v plné výši tj. 12.000 Kč.

Výše uvedené platí pro autorské honoráře, které nejsou vytvářeny v rámci pracovněprávního či obdobného vztahu. V takovém případě totiž jde o příjem ze závislé činnosti, který se daní stejně jako jakákoli jiná mzda v rámci mzdové agendy.

Příklad 3

Pan Hrubý pracuje pro televizní stanici jako redaktor na základě pracovní smlouvy. Příjem za příspěvky, které v rámci svého pracovního poměru vytváří, jsou daněny jako příjmy ze závislé činnosti, včetně odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění.

Srážkové dani podléhá příjem ze závislé činnosti, jen pokud je vyplácen na základě dohody o provedení práce, hrubý příjem nepřesáhne 10.000 Kč a poplatník nepodepíše prohlášení k uplatnění slev a nezdanitelných částek.

Dagmar Pospíšilová
dagmar.posipisilova@fucik.cz