Rádi bychom Vás upozornili, že v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v současnosti čeká na projednání v rámci 3. čtení novela zákona o daních z příjmů a právních předpisů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (sněmovní tisk 716), která opět mění pravidla pro zdaňování příjmů plynoucích ve formě zaměstnaneckých akcií, podílů či opcí.

Již téměř rok (s účinností od 1. 1. 2024) jsou zaměstnavatelé povinni sledovat sedm různých okamžiků, ke kterým se stává příjem plynoucí z účasti na zaměstnaneckých akciových či jiných motivačních plánech zdanitelným. Zaměstnavatelé tedy v současnosti nezahrnují příjem z akciových či opčních plánů do zdanitelné mzdy zaměstnance v měsíci nabytí akcie či podílů nebo uplatnění opce zaměstnancem, ale odkládají zdanění např. na okamžik, kdy zaměstnanec akcii prodá nebo přestane pro zaměstnavatele pracovat.

Zaměstnanecké akcie či podíly nabyté po účinnosti novely

Novela zákona o daních z příjmů, jejíž projednávání v PSPČR v rámci 3. čtení se očekává v týdnu od 16. 12. 2024, si klade za cíl navrátit pravidla pro zdaňování příjmů z nabytí akcie či podílu v obchodní korporaci zpět před kalendářní rok 2024. Zaměstnavatel se však může rozhodnout, že bude dobrovolně postupovat podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2024, tj. zaměstnavatel zaměstnanci nezúčtuje nepeněžní příjem do kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec akcii či podíl získal, ale bude dobrovolně odkládat zdanění tohoto příjmu do budoucna na jeden ze zákonem vyjmenovaných okamžiků. Okamžik zdanění těchto nepeněžních příjmů ze závislé činnosti bude odložen, pouze pokud zaměstnavatel oznámí finančnímu úřadu svůj záměr odložení okamžiku využít.

Oznámení musí zaměstnavatel podat správci daně ve lhůtě do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanec akcii či podíl nabyl, tj. např. do 20. června 2025, pokud zaměstnanec akci či podíl získal v průběhu května 2025. Pokud finanční správa nezveřejní speciální formulář oznámení pro tyto účely, zaměstnavatel učiní vůči finančnímu úřadu běžné podání, ve kterém svůj záměr odložit okamžik zdanění oznámí. Pokud zaměstnavatel ve stanovené lhůtě oznámení finančnímu úřadu nepodá, odložení okamžiku zdanění nebude možné využít a nepeněžní příjem ze závislé činnosti ve formě zaměstnaneckých akcií či podílů na obchodní korporaci tak bude podléhat zdanění za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec tyto akcie či podíly získal. Stejný režim bude aplikovatelný pro povinné pojistné.

Zaměstnanecké akcie či podíly nabyté před účinností novely

Pokud má zaměstnavatel zájem zachovat odložení okamžiku zdanění do budoucna i pro akcie či podíly, které zaměstnanci poskytl v průběhu roku 2024, musí tento svůj záměr stvrdit podáním oznámení finančnímu úřadu nejpozději do konce druhého měsíce následujícího po účinnosti novely (tj. do konce února 2025 v případě účinnosti novely od 1. ledna 2025).

Pokud záměr neoznámí, odložení okamžiku zdanění nebude možné využít a příjem bude považován za zdanitelný v kalendářním měsíci, ve kterém jej zaměstnanec obdržel. Zaměstnavatel tedy svou nečinností (nepodáním oznámení) může dobrovolně zpětně změnit daňový režim zaměstnaneckých akcií či podílů. V takovém případě je zaměstnavatel povinen podat opravné vyúčtování záloh na daň ze závislé činnosti, zaměstnanci dodatečně srazit zálohu na daň a finančnímu úřadu sraženou zálohu dodatečně odvést. Z titulu této dodatečné srážky nebude zaměstnavateli předepsán úrok z prodlení. Povinné pojistné nebude v této situaci nutné opravovat zpětně, jelikož zaměstnanecké akcie či podíly budou pro účely pojistného považovány za příjem zúčtovaný ve druhém kalendářním měsíci po nabytí účinnosti zákona.

Očekává se, že novela nestihne projít legislativním procesem do konce letošního kalendářního roku, tudíž se předpokládá účinnost této nové právní úpravy spíše až od 1. května 2025. Situaci budeme nadále monitorovat a průběžně Vás informovat.