Petr Němec | 17.12.2024
Internetové platformy a pokračování v reportingu dle DAC 7Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Vladimír Toráč | Anna Beránková | 30. Července 2024
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v červnu zabýval sporem ve věci obnovy řízení o vyměření stěžovatelovy daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2015 - 2017 v situaci, kdy stěžovatel dosáhl úspěchu v řízení ohledně skutečností stejné právní povahy za zdaňovací období let předchozích. Řízení kasační stížnosti bylo uzavřeno s č. j. 7 Afs 232/2023-22.
Stěžovateli se podařilo obhájit daňovou uznatelnost uplatňovaných odečtů nezdanitelných částí základu daně dle § 15 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), spočívající v zaplacených úrocích z hypotečního úvěru. V řízení šlo o posouzení, zda je nemovitost, která je předmětem hypotečního úvěru, určena k rodinné rekreaci, nebo k vlastní bytové potřebě.
U zdaňovacích období let 2015 - 2017 však mezitím došlo k uplynutí jak subjektivní lhůty pro podání návrhu na povolení obnovy řízení, tak objektivní lhůty pro možnost povolení obnovy nalézacích řízení. Počátek běhu subjektivní lhůty je odvozen od právní moci rozsudku NSS č. j. 1 Afs 133/2019-34 ze dne 29. 6. 2020, neboť právě tento rozsudek stěžovatel považoval za důvod k obnově řízení. Návrh na povolení obnovy řízení následně učinil až 29. 11. 2021, tedy po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty. Objektivní lhůta se shoduje se lhůtou pro stanovení daně, která rovněž před podáním návrhu uplynula.
Stěžovatel uplynutí lhůt ani nerozporoval, věcně však nesouhlasil s postupem, kdy správce daně namísto nového rozhodování ve věci řízení zastavil. Žalobou napadeným rozhodnutím však nebylo řízení o uznatelnosti odečtů od základu daně, nýbrž dodržení lhůt k návrhu na povolení obnovy řízení.
Napadené rozhodnutí bylo dle NSS vydáno v souladu se zákonem, neboť obnova řízení se neuplatňuje pro nápravu právních, ale skutkových vad. Soud v projednávané věci žádné skutkové vady neshledal. Tvrzeným důvodem pro obnovu řízení byl výhradně posléze vydaný rozsudek NSS, avšak vydání nového právního posouzení neznamená, že by vyšly najevo nové skutečnosti v řízení nebo důkazy, které nemohly být uplatněny v řízení již dříve. Stěžovateli byl rovněž vyčítán postupně ochabující pasivní přístup, který stěžovatel zdůvodňoval svým očekáváním, že správce daně z moci úřední svůj postup sám opraví.
NSS rozsudek uzavřel souhlasem s krajským soudem a kasační stížnost s ohledem na výše uvedené zamítl jako nedůvodnou.