Napínavým vývojem událostí prošla koncem dubna letošního roku novela zákona o ochraně zaměstnanců v situacích, kdy jejich zaměstnavatel není schopen vyplácet mzdu kvůli svojí platební neschopnosti. Zákon jako takový zajišťuje prostředky pracovníkům postiženým platební neschopností svého zaměstnavatele a upravuje procesy umožňující snadné uplatňování dlužných mzdových nároků prostřednictvím Úřadu práce ČR.

Novela zákona je částečně adaptačním předpisem reagujícím na evropské předpisy a přizpůsobuje právní úpravu aktuálním proměnám v oblasti insolvenčního práva, jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Nově se stanovuje jiný počátek rozhodného období, ve kterém mají zaměstnanci možnost požádat o vyplacení nedobytných mzdových pohledávek. Toto období začíná až v momentě, kdy je zahájeno insolvenční řízení, a nikoliv už při podání samotného insolvenčního návrhu. Vzhledem k tomu, že při podání insolvenčního návrhu není zřejmě, zda budou splněny podmínky pro prohlášení úpadku zaměstnavatele, posiluje se tímto zpřesněním právní jistota zaměstnanců a sjednocuje se tím úprava i u nadnárodních zaměstnavatelů na evropské úrovni. Kromě toho se vyjasňuje i otázka splatnosti mzdového nároku, která v minulosti vyvolávala nejednotnost při rozhodování příslušných orgánů.

Zaměstnanci budou mít na podání žádosti 5 měsíců a 15 dnů od zahájení insolvenčního řízení. Dále novela zákona nepřímo rozšiřuje svůj rozsah i na tzv. agenturní zaměstnance, kteří byli v předchozí zákonné úpravě explicitně vyloučeni.

Navrhovatelé si od novely slibují, že se dobytnost mzdových pohledávek zaměstnanců nezhorší, a že naopak dojde k posílení právní jistoty a legitimního očekávání. Teprve budoucnost ukáže, zda k tomu skutečně dojde.

Autor: Veronika Odrobinová, Jan Nešpor