V dubnu 2013 schválili ministři financí G20 nový globální standard v boji proti daňovým únikům – Automatickou výměnu informací (AEOI). V červnu 2014 byl tento dokument prohlášen za běžný standard a publikován v rámci OECD. V prosinci 2014 byla adoptována revidovaná směrnice 2014/107/EU týkající automatické výměny informací. Automatická výměna informací je založena na  multilaterální konvenci a multilaterální smlouvě v oblasti daňových záležitostí, ke které se pod ekonomickým tlakem globálních mocností, včetně USA, postupně připojují i státy, které v minulosti byly zahrnovány pod pojmem „daňové ráje“. Základem pro AEOI je americký model FATCA, který byl v minulých letech již implementován po celém světě.

AEOI se týká následujících druhů příjmů a majetku který budou povinné instituce ohlašovat daňovým správám v místě sídla daňového poplatníka:

• různé typy investičních příjmů (úroky, dividendy, investiční fondy),
• podíly v obchodních společnostech,
• výnosy z prodejů těchto podílů,
• roční a konečné zůstatky účtů, depozit, dluhopisů, pojištění a ostatních aktiv, čísla účtů.
• Součástí hlášení jsou i jména a adresy majitelů účtů, a to jak právnických, tak fyzických osob, včetně osob ovládajících, včetně beneficientů a skutečných vlastníků.

Automatickou informaci budou poskytovat vybrané instituce jako např. banky, fondy, spořitelny, pojišťovny, popřípadě další instituce zabývající se investováním a správou majetku.  Tyto instituce budou mít povinnost hlásit jak aktivní, tak pasívní příjmy. Z toho titulu budou reportováni skuteční vlastníci („beneficial owner“), budou reportováni obmyšlení u trustových dohod, případně zakladatelé trustů.

První reporty budou sestavovány v roce 2017 a to retrospektivně za období od 1.1.2016. Reportovat se bude vždy za každý rok v periodě do 9 měsíců následujících po ukončení kalendářního roku. Některé země, jako např. Švýcarsko, si vynutily roční odklad reportování.

V současné době platná směrnice Mutual Assistance Directive 2011/16/EU řešila automatickou výměnu mezi finančními správami jednotlivých zemí, v případě, kdy měly k dispozici specifické informace. Tato výměna mezi finančními správami jednotlivých států nefungovala příliš rozsáhle. V konkrétních případech z naší praxe jsme se s ní setkali pouze u několika případů německých finančních úřadů, které hlásily příjmy českých podnikatelů, v případě, že se s nimi setkaly na úrovni nákladů německých daňových poplatníků. Tato výměna informací byla velmi omezená a nebyla systematická a ani automatická. Nová směrnice předpokládá, že automatická výměna informací bude prováděna ze strany finančních institucí, nikoli ze strany státu, bude řízena a koordinována zákonem, bude prováděna v jednotném standardu a na základě evropské směrnice 2014/107/EU bude implementována do národního práva v průběhu roku 2015. V České republice tato implementace již probíhá a novelizace souvisejících předpisů se nacházejí ve schvalovacím procesu.

Co se tedy stane dne 30. 9. 2017? Nejpozději do konce tohoto období pošlou automaticky finanční instituce všech zúčastněných států (dohodu podepsalo v současné době 61 zemí, mimo jiné všechny země EU a Švýcarsko) svým finančním správám přehledy majetku všech rezidentů států, které podepsaly tyto dohody. Česká daňová správa obdrží tyto informace následně. Finanční správa ČR tak dostane informace o majetku a o příjmech českých rezidentů umístěném v zahraničí. Tyto informace si srovná s příjmy vykázanými v daňovém přiznání daných institucí, a lze předpokládat, že k jakékoliv nesrovnalosti bude požadovat vysvětlení.

Kromě AEOI se připravuje ještě jedna změna zákona o daních z příjmů, která má zkratku „dodanění zatajených příjmů“. Pracovníci Ministerstva financí a Generální finanční správy pracují na zákoně o prokazování majetku, na základě kterého vznikne, hodlají dodaňovat majetek, jehož hodnota přesahuje v minulosti dosažené a prokazatelně zdaněné, či osvobozené příjmy. V návrhu zákona je prolamována tříletá promlčecí lhůta, na kterou by se pak nebylo možné spoléhat. Tří letá promlčecí lhůta už dnes neplatí v případě daňových trestných činů.

Podle konkrétní situace tak automatická výměna informací přinese nejenom daňové doplatky spojené s penále a s úroky z prodlení, ale i možné důkazy k zahájení  trestných řízení  z důvodu krácení daně a jiných poplatků.

Vzhledem k tomu, že první hlášení budou již za rok 2016, je právě druhé pololetí roku 2015 posledním obdobím, ve kterém je vhodné prověřit své zahraniční investice s ohledem na to, zda podléhají automatické výměně informací, tj. zkontrolovat, zda všechny majetky a příjmy byly řádně vykázány v daňových přiznáních a byly řádně zdaněny, a to jak ve vztahu do minulosti, tak ve vztahu do budoucnosti. Doporučujeme si připravit si případnou obranu a vysvětlení k dotazům finanční správy v případech, kdy příjmy a majetek jsou v druhém státě umístěny legálně. Dále doporučujeme se zamyslet nad budoucím majetkovým uspořádáním a jeho umístěním v jednotlivých jurisdikcích i s ohledem na výši jeho zdanění v jednotlivých jurisdikcích.

Problematikou automatické výměny informací se budeme v průběhu druhého pololetí 2015 intenzivně zabývat, proto sleduje naše webové stránky nebo se zaregistrujte na bezplatné odebírání našeho newsletteru FP info.