Dne 9. 10. 2019 vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, jež byla vyhlášena pod číslem 256/2019 Sb. Touto novelou se mj. zavádí možnost evidování tržeb v
tzv. zvláštním režimu. Evidenční povinnost v tomto případě není plněna elektronicky, ale v papírové formě prostřednictvím bloku účtenek, které bude poskytovat přímo správce daně.

Kdo může evidovat tržby ve zvláštním režimu

Evidovat tržby ve zvláštním režimu mohou:

• poplatníci daně z příjmů fyzických osob,
• poplatníci daně z příjmů právnických osob, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění (netýká se např. estetických klinik) a jsou držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle příslušného zákona.

Zvláštní režim není možné povolit poplatníkovi, který přijímá tržby na základě nepřímého zastoupení, případně poplatníkovi, kterého k evidování tržeb pověřil jiný poplatník.

Podmínky pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu

U poplatníků, kteří požádají o evidování tržeb ve zvláštním režimu, musí být splněny současně následující podmínky:

1. poplatník není plátcem DPH v České republice,
2. poplatník nemá více než 2 zaměstnance,
3. výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesáhne 600 000 Kč.

Poplatník ve své žádosti o povolení evidence ve zvláštním režimu musí prokázat splnění podmínek b) a c). Podmínku a) si ověřuje správce daně sám z vlastní evidence.

Podmínka b)

Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba, která vykonává práci v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Více zaměstnanců je připuštěno pouze v případě, že některý zaměstnanec čerpá dovolenou či mu ve výkonu práce brání překážky v práci na jeho straně (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená apod.).

Dle uvedeného výkladu lze předpokládat, že poplatník, který má 3 zaměstnance, kteří pracují na poloviční úvazek, nemůže žádat o povolení evidence ve zvláštním režimu.

Podmínka c)

Limit 600 000 Kč se vztahuje pouze na tržby, jež podléhají evidenční povinnosti. Do limitu se tedy nezapočítávají bezhotovostní platby (platby z účtu na účet, platby kartou), ale např. také příjmy, které nemají původ v podnikání (např. příjmy z nájmu dle § 9 ZDP).

K prokázání výše předpokládaných příjmů postačí kvalifikovaný odhad poplatníka. Tento kvalifikovaný odhad by měl vycházet zejména z podnikatelského záměru poplatníka a předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám, které by mohly mít dopad na výši příjmů poplatníka.

Žádost o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu

Žádost o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu se podává věcně a místně příslušnému finančnímu úřadu nejdříve od 1. února 2020.

Žádost o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu musí obsahovat:

• skutečnosti prokazující splnění podmínek pro povolení zvláštního režimu – viz výše,
• údaje o provozovnách, v nichž poplatník přijímá evidované tržby – poplatník uvede typ provozovny, včetně jejího lokalizačního údaje podle typu provozovny.

Finanční úřad by měl rozhodnout o žádosti do 30 dnů ode dne jejího podání. Po obdržení rozhodnutí si poté poplatník vyzvedne na finančním úřadě blok účtenek.

Povolení se vydává bez časového omezení a zaniká buď zrušením povolení finančním úřadem na žádost poplatníka nebo z moci úřední, nebo okamžikem zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou (online).

Povinnosti daňového poplatníka

Daňový poplatník je povinen při evidování tržeb ve zvláštním režimu splnit tyto povinnosti:

• nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit zákazníkovi účtenku z bloku účtenek (v případě chyby na účtence daňový poplatník provede opravu této chyby přímo na účtence, která tento chybný údaj obsahuje),
• uchovat stejnopis účtenky vystavené v příslušném zdaňovacím období až do uplynutí prekluzivní lhůty, ve které je možné dodatečně vyměřit daň z příjmů za zdaňovací období, ve kterém byla účtenka vystavena,
• podat oznámení o tržbách,
• oznámit změny podmínek, které jsou rozhodné pro udělení povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu, do 15 dnů ode dne, ve kterém tyto skutečnosti nastaly,
• oznámit změny údajů, které se týkají provozovny, do 15 dnů ode dne, kdy tyto změny nastaly,
• umístit v provozovně, kde se uskutečňují evidované tržby, informační oznámení obdobně jako poplatníci evidující tržby v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Oznámení o tržbách

Oznámení o tržbách je nutné podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém se uskutečnila evidovaná tržba, došlo k jejímu vrácení či opravě, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

V oznámení poplatník uvádí především:

• své identifikační a kontaktní údaje,
• označení provozovny, ve které byly tržby uskutečněny,
• údaje týkající se bloku účtenek a účtenek, které byly za dané období poplatníkem vystaveny, případně ztraceny, odcizeny, poškozeny či zničeny,
• počet tržeb uskutečněných za dané dny a jejich výši včetně zohlednění případných storen a oprav.

Závěr

Záměrem zákonodárce bylo zavedení evidence tržeb ve zvláštním režimu, aby daňoví poplatníci, kteří mají podnikání jako svojí vedlejší činnost a mají pouze minimální výši evidovaných tržeb, si nemuseli zajišťovat pokladní zařízení, tiskárnu, příp. internetové připojení do své prodejny, kvůli evidenci tržeb.

Ve výsledku ovšem představuje evidence tržeb ve zvláštním režimu vysokou administrativní zátěž, a to především z důvodu uvádění počtu tržeb a jejich výše po jednotlivých dnech. V rámci legislativního procesu existovaly i návrhy, aby se tyto údaje uváděly po jednotlivých měsících, což by do jisté míry představovalo pro poplatníky to zjednodušení, které bylo původním záměrem zavedení zvláštního režimu.

Lze tedy předpokládat, že evidence tržeb ve zvláštním režimu nebude poplatníky ve velké míře využita a převážná většina poplatníků bude raději evidovat tržby v běžném režimu. V případě jakýchkoliv dotazů či zájmu o konzultaci jsme vám rádi k dispozici.

David Mikolášek a Richard Knobloch