Nekalé praktiky obchodníků ve světle novely zákona o ochraně spotřebitele 

Senát 3. listopadu 2022 schválil vládní novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku (odkaz). Novela byla o týden později doručena prezidentu republiky a čeká už jen na jeho podpis a vyhlášení. Zveřejněním ve Sbírce zákonů pak začne běžet 30denní lhůta, po jejím vypršení nabude zákon účinnosti. Přinášíme vám přehled těch nejpodstatnějších změn, které si zákonodárci na spotřebitele a podnikatele přichystali. 

Proč vlastně změny v ochraně spotřebitele potřebujeme? Důvodů pro novelizaci je několik. Tím prvním, formálním, je naplnění požadavků kladených na tuzemský právní řád evropskými předpisy. Podstatnějším argumentem zákonodárce je ale zkvalitnění soutěžního prostředí pro podnikatele a boj s obchodníky praktikujícími nečestné praktiky. Takového cíle lze podle navrhovatelů zákona, z jejichž pera pochází i důvodová zpráva, dosáhnout zabezpečením možnosti vynucování dodržování povinností podnikatelů prostřednictvím efektivnějšího správního trestání v kombinaci se zvýšeným důrazem na ochranu slabší strany.  

Novela se dotkne prakticky všech prodávajících uzavírajících smlouvy se spotřebiteli. Jedná-li tedy vaše společnost primárně v režimu B2B (business to business), tak se vás legislativní novinky prakticky netýkají. Nová zákonná úprava reaguje na mnoho dosud nepostižitelných obchodních praktik, které zneužívaly postavení spotřebitele a snaží se zároveň vyrovnat se změnami, které do života prodejců a zákazníků přináší digitalizace a online nakupování. 

Konec fint se slevami 

Klamavé jednání ze strany obchodníků, kteří zákazníkům prezentují původní ceny pod maskou bombastických slev, není bohužel v dnešní praxi žádnou výjimkou. Po účinnosti novely by tyto praktiky měly být minulostí. Obchodníci budou u zlevněného zboží mít povinnost uvádět, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce produkt nabízeli v období, které nesmí být kratší než 30 dnů. Pokud zboží nabízeli kratší dobu, budou uvádět nejnižší cenu za uplynulou dobu. To znamená, že avizování původní ceny jako nové, akční, bude zakázané. Z nové povinnosti je vyjmuto pouze zboží, které podléhá rychlé zkáze (například čerstvé pečivo nebo lahůdkářské výrobky). Pravidlo také necílí na věrnostní programy, prostřednictvím kterých zákazníci získávají odměny za dosavadní nákupy. Ani slevy z důvodu zhoršené jakosti nebo vady se zákonná povinnost netýká. Tato zákonná povinnost se vztahuje na kamenné obchody i e-shopy. 

Recenze pouze od skutečných lidí a konec dvojí kvality 

Možná jste již při hledání místa na oběd narazili na podniky, které na první pohled působí dojmem „pasti na turisty“, ale mají skvělé hodnocení a samé kladné recenze. V poslední době na tento fenomén upozornil například novinář a youtuber Janek Rubeš, když řešil pochybný prodej masa na Staroměstském náměstí (odkaz). Autory cizojazyčných pětihvězdičkových recenzí jsou často účty vytvořené pouze za tímto účelem, ne skuteční zákazníci. Zákonodárce nově po prodejcích požaduje, aby zajistili pro spotřebitele jasnou a ověřitelnou informaci o tom, že recenzent výrobek či službu skutečně zakoupil nebo užil. To se samozřejmě nemusí týkat pouze prodeje potravin, ale jakéhokoliv produktu nebo služby, která je recenzována. Zveřejňování falešných recenzí bude podle novely nekalou obchodní praktikou stejně jako tvrzení, že recenze pochází od spotřebitelů, kteří výrobek zakoupili, aniž by prodávající toto tvrzení jakkoli ověřil či zajistil, že je pravdivé. Zákonodárce se zaměřil i na cílené zkreslování spotřebitelských recenzí promazáváním těch negativních. Takové jednání bude rovněž patřit do výčtu nekalých obchodních praktik. Stane-li se spotřebitel obětí nekalé obchodní praktiky, má dle nového znění zákona lhůtu 90 dní na odstoupení od smlouvy. Kontrola nakoupených „lajků“ je nicméně poměrně těžko představitelná, obzvlášť když jsou i skutečné recenze mnohdy bez slovního komentáře a celého jména recenzenta, pouze formou „hvězdičkování“. 

Dalším nováčkem mezi výčtem nekalých obchodních praktik je uvádění výrobků dvojí kvality na trh. Ten je definován jako výrobek, který má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to zároveň není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a zároveň se jedná o totožný výrobek s výrobkem uváděným na trh v nejméně 2 dalších členských státech EU. Zákaz dvojí kvality známe důvěrně z oblasti potravin. Uvidíme, jak efektivní a ověřitelné bude rozšíření tohoto požadavku i na další produkty. 

Měsíc na dodání zboží, smlouvy uzavřené v domácnosti spotřebitele a přes telefon 

Pokud u spotřebitele doma bez předchozí domluvy zazvoní prodejce s nabídkou zboží, zvyšuje se lhůta pro odstoupení od uzavřené smlouvy z dosavadních 14 dnů na 30. V případě, že je kontaktován telefonicky, zavádí se požadavek potvrzení smlouvy v textové podobě (postačí elektronicky nebo sms zprávou), v opačném případě nebude spotřebitel smlouvou vázán. Hned v úvodu telefonátu se prodejce zároveň musí představit a sdělit své kontaktní údaje. 

Novinkou v oblasti doručování zboží je lhůta 30 dnů na dodání zboží v případě, že se podnikatel se spotřebitelem nedohodli jinak. Prodloužení lhůty dohodou bude v případě sporu nucen prokázat podnikatel. 

Závěr 

Novela zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s novelou občanského zákoníku přináší řadu změn, které se dotknou obchodního života podnikatelů i spotřebitelů. Pro podnikatele bude důležité se se změnami podrobně seznámit a zohlednit je ve své obchodní praxi. Spotřebitel se může těšit na vyšší míru ochrany před dosud přehlíženými nekalými obchodními praktikami a vyšší míru souladu zákona s digitální dobou. Doufejme ale, že novelizace povede především k rozvoji trhu díky férovému nastavení zákonných pravidel soutěže mezi podnikateli a zdravě konkurenčnímu tržnímu prostředí.

Autor: Veronika Odrobinová, Adam Simota