Rádi bychom Vás v tomto článku informovali, že světlo světa spatřily dvě nové zásadní interpretace, které jsou k dispozici k využití pro sestavení účetních závěrek již za rok 2020:

• I–42 Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou
• I–43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně

Řeší otázku: Kdy účetní jednotka nese kurzové riziko? Odpovídají: Pouze pokud se očekává v budoucnu peněžní tok v cizí měně, účetní jednotka je otevřena měnovému riziku a z toho jí plynou kurzové rozdíly.

Účetní řešení problematiky kurzových rozdílů je plně přebíráno do daně z příjmů.

Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny a zároveň v cizí měně u aktiv a dluhů, které jsou v cizí měně vyjádřeny. A právě pro pojem „jsou vyjádřeny“ hledala Národní účetní rada argumenty pro jednoznačný výklad. Praxe je totiž výkladově nejednotná a z toho vyplývají různé přístupy při řešení stejných účetních případů.

Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou

Tato interpretace pojednává o zachycení cizoměnové pohledávky v účetnictví, opravných položkách k této pohledávce a o přecenění k rozvahovému dni. V souvislosti s touto problematikou vyvstávají otázky, jakým způsobem k rozvahovému dni přistupovat k přecenění jak pohledávky, tak opravné položky k ní vytvořené.

Od roku 2005 se účetní jednotky mohly řídit koordinačním výborem[1], který umožňoval a argumentačně zdůvodnil, že je možné přecenit brutto hodnotu pohledávky i k ní vytvořené opravné položky. Změnu korunového vyjádření opravné položky účetní jednotka mohla účtovat jako kurzový rozdíl, nebo úpravu opravné položky včetně členění na zákonné a ostatní. Podmínkou bylo, aby účetní jednotka byla u všech obdobných případů konzistentní.

Interpretace přináší argumenty, že vzhledem k tomu, že peněžní tok vzniká pouze u té části pohledávky, jejíž úhradu lze očekávat, je třeba přeceňovat pouze tu část pohledávky, na níž společnost nevytvořila daňovou ani účetní opravnou položku (netto hodnota pohledávky). Jak toho dosáhnout popisují dvě řešení, a to přecenění pouze netto hodnoty pohledávky nebo přecenění brutto hodnoty pohledávky a současně i vytvořených opravných položek k dané pohledávce vše s dopadem do finančního výsledku hospodaření. Výsledek obou zmíněných řešení je v konečném důsledku stejný.

Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně

Druhá interpretace je zaměřena na zálohy poskytnuté v souvislosti s pořízením zásob, nebo dlouhodobého majetku. Jedná se o zálohy, kdy společnost očekává dodání pořizovaného aktiva, nikoliv připsání finančních prostředků zpět na bankovní účet.

Poskytnutá cizoměnová záloha představuje již samostatnou část celkové pořizovací ceny, tu je účetní jednotka povinna evidovat v účetnictví pouze v české měně. Záloha představuje samostatnou část pořizovací ceny, nebude docházet k jejímu přecenění k rozvahovému dni a následně ani k datu dodání aktiva. Žádné kurzové rozdíly nevznikají ani při zúčtování této zálohy.

Pokud řešíte účetní případy v cizí měně, plánujete přijetí interpretací do svých účetních směrnic, případně to pro Vás představuje změnu v dosavadním přístupu a chtěli byste se o tom poradit, neváhejte nás kontaktovat.

Koordinační výbor č. 79/12.10.05 - Opravné položky k pohledávkám v zahraniční měně