21. prosince 2018 byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh zákona, který obsahujemimo jiné novelizaci zákona o dani z příjmů (dále jen „ZDP“). Lhůta pro projednání novely Senátem je do 15.02.2019. Hlavním tématem novely daně z příjmů je implementace směrnice ATAD, která si dala za cíl boj proti daňovým únikům. Plánovaná účinnost novely byla původně od 1.1.2019, což už je více než nereálné. Nově je plánováno, že se změny projeví později a to ve většině případů od 1.1.2020. Tento článek obsahuje výčet těch nejzajímavějších změn v oblasti ZDP z této novely.  

Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů 

ZDP již obsahuje ustanovení týkající se uznatelnosti výpůjčních nákladů a to v §25 odst. 1 písm. w), kde nalezneme pravidla tzv. nízké kapitalizace a dále v §25 odst. 1 písm. zl) ZDP, kde nalezneme omezení úrokových nákladů v případě návaznosti úrokových pravidel na zisk dlužníka a §25 odst. 1 písm. zk) ZDP, který obsahuje pravidla týkající se výdajů mateřských společností souvisejících s držbou podílu v dceřiných společnostech. Nově se k daným ustanovením přidá § 23e který popisuje omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů. Podrobný rozbor daného tématu naleznete v článku v jednom z našich minulých newsletterů. Dané ustanovení bude platné pro zdaňovací období započaté po účinnosti dané novely. V případě, že zákon vejde v platnost v roce 2019 a vaším zdaňovacím období je kalendářních rok, pak bude dané ustanovení účinné od 1.1.2020. 

Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví 

Další novinkou bude bezpochyby zavedení fikce prodeje sobě samému a to v případě přemístění majetku do zahraničí bez změny vlastnictví. Velmi zjednodušeně řečeno bude nutné odvést daň z rozdílu mezi tržní cenou majetku a cenou pořizovací (popř. nabývací hodnotou). Daná pravidla v případě přijetí budete moci nalézt v § 23g a 38zg ZDP. Použití ustanovení je plánováno pro zdaňovací období od 1.1.2020.  

Zdanění ovládané zahraniční společnosti 

Nově budou podléhat dani z příjmů i některé příjmy plynoucí od ovládaných zahraničních společností. Zdanění ovládaných společnosti budeme moci naleznout v §38fa ZDP, kde bude uvedeno, že na příjmy plynoucí od ovládaných zahraničních společností a na příjmy plynoucí z nakládání s majetkem těchto společností se bude hledět jako na příjmy uskutečněné mateřskou společností a to i v případě, že zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost, či v případě, kdy daň z příjmu právnických osob v zemi zahraniční ovládané společnosti (popřípadě umístěné stálé provozovny) je nižší než polovina daně z příjmu v České republice, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky. Ustanovení bude platit pro zdaňovací období započaté po účinnosti tohoto zákona, tj. pokud zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, bude toto ustanovení pravděpodobně účinné od 1.1.2020. 

Hybridní nesoulady 

Poměrně složité ustanovení nalezneme po schválení novely v §23h ZDP pod názvem Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace. Co si ovšem představit pod pojmem hybridní nesoulad? V rámci Evropské unie se rozdílným způsobem uplatňují pravidla jednotlivých daňových systémů. Rozcházet se v Evropské unii může také právní kvalifikace subjektů, finančních nástrojů, či komerčních stálých provozoven. V důsledku těchto rozdílů může dojít k získání určité daňové výhody a to například dvojím snížením základu daně u jednoho výdaje. V případě existence hybridního nesouladu (situace, kdy nastanou hybridní nesoulady, budou popsány v ZDP) bude nutné snížit základ daně u poplatníka, u kterého dochází ke snížení základu daně o tento výdaj. Daná pravidla se budou týkat přidružených osob, jejichž definici nalezneme v §23h odst. 5 ZDP, s hranicí pro posouzení podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech, nebo na zisku, která musí dosáhnout alespoň 50%. I v tomto případě je předpoklad použití ustanovení na zdaňovací období od 1. 1. 2020. 

Autorky: Veronika Džalavjan & Daniela Riegel