Od nového roku došlo na Slovensku k řadě změn. Stručný přehled těch nejzajímavějších uvádíme v našem článku. První část článku řeší změny obchodního zákoníku, trestního zákona a daňového řádu. V dalších vydáních našeho newsletteru se dále dočtete o změnách v oblasti DPH, daně z příjmů a účetnictví.

Změny obchodního zákoníku, trestního zákona a dalších souvisejících předpisů

Dne 12. 10. 2017 NRSR schválila novelu obchodního zákoníku, která se zaměřuje zejména na postih osobní odpovědnosti statutárů a společníků za úkony, které by společnost mohla přivést do platební neschopnosti vůči věřitelům, případně cíleně plánovat úkony směřující k nekalé likvidaci zadlužené společnosti. Jde zejména o účelové spojování obchodních společností. Zákon zavádí mechanismy proti tzv. bílým koním a zvyšuje odpovědnost statutárních orgánů a společníků firem.

Nový trestný čin

Novela zavádí nový trestný čin - tzv. nekalou likvidaci - stíhán může být i ten, kdo se stane tzv. bílým koněm, stejně jako ti, kteří převádějí svou účast v obchodní společnosti na tzv. bílého koně, nebo osoby, které dané úkony zprostředkovávají. Trestní sazba může být uložena až na dobu 15 let.

Větší odpovědnost statutárních orgánů

Díky novele je kladena větší odpovědnost na statutární orgány obchodních společností za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkurzu, a to v případě, že se firma dostane do stavu, kdy nemá dostatek majetku na uspokojování všech věřitelů. Jinými slovy společnost má závazky vyšší, než majetek, tzv. záporný vlastní kapitál (pozn.: výši vlastního kapitálu společnosti si může najít každý například v rozvaze, která je součástí účetní závěrky, a je to druhý řádek na straně pasiv). Odpovědnost statutárních orgánů spočívá v osobní odpovědnosti za škodu, kterou daným opomenutím způsobí věřitelům. Rozhodnutí soudu může znamenat diskvalifikaci statutárního orgánu. Nepodání návrhu na prohlášení konkursu statutárním orgánem včas bude zároveň i trestným činem maření konkurzního nebo vyrovnacího řízení.

Součinnost při zániku funkce

Dalším zpřísněním ve smyslu novely je kromě nezbavení se povinnosti statutárního orgánu zánikem funkce statutárního orgánu, zavedení povinnosti bývalému statutárovi, kterému zanikla funkce i nadále poskytovat součinnost např. správci daně, exekutorovi, správci konkurzní podstaty apod. Jinými slovy statutární orgán (například jednatel) bude povinný vůči společnosti v některých úkonech i po zániku funkce a bude za tyto úkony odpovídat.

Odpovědnost společníků za škodu

Novela zavádí osobní odpovědnost společníků za škodu, v případě úkonů směřujících k výraznému poškození nebo úpadku společnosti. 

Novela Daňového řádu 

Povinná elektronická podání

Novela Daňového řádu zavádí povinnost pro právnické osoby, též i pro fyzické osoby - podnikatele doručovat veškerá podání (např. daňová přiznání, žádosti apod.) pouze elektronicky. Dosud tato povinnost platila pouze pro plátce DPH, nebo pro poplatníky, které na základě plné moci zastupoval před správcem daně advokát, nebo daňový poradce. Fyzické osoby mají tuto povinnost až od 1. 7. 2018 a vztahuje se pouze na fyzické osoby - podnikatele (tzn. nevztahuje se například na fyzické osoby, které mají jen příjmy z pronájmu, nebo ostatní nepodnikatelské subjekty).

Index daňové spolehlivosti

Daňový řád dále zavádí nový pojem, tzv. Index daňové spolehlivosti. Půjde o tzv. hodnocení daňových subjektů z hlediska jejich dobrovolné daňové disciplíny hodnocené za několik předchozích zdaňovacích období. Kritériem pro zařazení do určitého stupně může být například, že daňový subjekt nevykazuje daňové nedoplatky, výsledky daňových kontrol jsou bez vážnějších pochybení, dobrá komunikace se správcem daně apod. Daňové subjekty zařazené do skupiny "spolehlivé daňové subjekty" by pak mohly mít u správce daně určité výhody v rámci zákonných možností, ty však nebyly k dnešnímu dni zveřejněny. Dané výhody by měly být předmětem rozpravy mezi Finančním ředitelstvím, MFSR, podnikatelskými svazy a Komorou daňových poradců. 

Poplatky za závazná posouzení

Dalším obsahem novely je snížení poplatků za závazná stanoviska, které na požádání vypracovává Finanční správa ke konkrétním daňovým problémům a to ve lhůtě 60 dní. Podle důvodové zprávy jde o propodnikatelské opatření, které má zvýšit zájem menších daňových subjektů podávat žádosti o vydání závazných stanovisek. Sazba za danou službu ze strany Finanční správy je 1% z částky předpokládaného obchodního případu, přičemž, pokud jde o uplatnění pouze jednoho daňového předpisu, pak se aktuálně mění minimální částka poplatku ze 4 000 € na minimální částku 2 000 €, přičemž horní hranice poplatku zůstává i nadále 30 000 €.  V případě, kdy půjde o aplikaci více daňových předpisů, nebo o opakované obchodní případy budou poplatky vyšší. V praxi to neznamená nic jiného, než že pro menší podnikatele s problematickými daňovými kauzami v nižší (ale ne nevýznamné) hodnotě je i nadále tento status závazného posouzení prakticky bezpředmětný a v komplikovaných případech, kdy má subjekt zájem postupovat maximálně v souladu se zákonem a nekrátí daně, v podstatě ani nadále nemá možnost získat objektivní a hlavně závazný názor finanční správy, neboť poplatky často v praxi překračují předpokládané riziko sankce z nesprávného postupu daňového subjektu. V případě Vašeho zájmu o bližší informace k výše uvedenému, nás prosím kontaktujte.

Ingrid Cicáková