Ve veřejných sdělovacích prostředcích se již několikrát objevila zpráva o novele daňových zákonů tzv. daňového balíčku, který novelizuje celkem 10 zákonů. Vzhledem ke skutečnosti, že dne 27.3.2019 byl zákon zveřejněn ve sbírce zákonů  pod číslem 80/2019 Sb. a zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, je jeho platnost a účinnost ode dne 1.4.2019. V tomto článku se zaměříme na první část novely, která se věnuje zákonu o daních z příjmů. Stěžejní oblasti novely daně z příjmů právnických osob jsou následující:

1. Implementace směrnice ATAD

V souladu s implementací směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem se nově upravují následující 4 oblasti: a) Omezení uznatelnosti výpůjčních nákladů, b) Zdanění při přemístění majetku bez vlastnictví, c) Pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti, d) Hybridní nesoulady (důsledky rozdílné právní kvalifikace). O této problematice jsme Vás již dříve informovali v našich článcích Novela zákona o dani z příjmu a Nová pravidla pro daňovou uznatelnost úroku.

2. Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí § 38da

Novelou dochází k rozšíření oznamovací povinnosti za účelem mezinárodní výměny informací v daňových záležitostech. Nově se budou oznamovat i osvobozené příjmy nebo příjmy, které nepodléhají zdanění v České republice a to ve vztahu k příjmům, z nichž je vybírána srážková daň. Oznámení se tedy bude vztahovat např. na dividendy vyplácené z české dceřiné společnosti do zahraniční mateřské společnosti, které jsou od srážkové daně osvobozeny. Lhůta pro oznámení je stanovena stejně jako při výběru srážkové daně. U osvobozených příjmů se lhůta počítá jako by byla povinnost odvést srážkovou daň. Podání se uskuteční na formuláři MF ČR (popř. tiskovém výstupu z PC tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání shodné s formulářem MF ČR) nebo datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Možnost zproštění oznamovací povinnosti na žádost je nejvýše na 5 let (pouze v odůvodněných případech). Výjimka z povinnosti podání je v případě, že souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucích danému daňovému nerezidentovi nepřesahuje v daném kalendářním měsíci 100 000 Kč, a nebo se jedná se o příjem zdaňovaný podle § 6 odst. 4 ZDP (příjmy ze zaměstnání, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení). Účinnost ustanovení je ode dne účinnosti zákona.

3. IFRS 9 (§ 23 odst. 19 ZDP)

Nově se zavádí ustanovení reagující na IFRS 9, které platí pouze pro poplatníky, kteří mají povinnost vést účetnictví podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. (tj. účetní jednotkou jsou banky a jiné finanční instituce). Změny z oceňování zaúčtované proti účtům vlastního kapitálu budou moci poplatníci daně z příjmu zahrnout do základu daně prostřednictvím úprav výsledku hospodaření při realizaci těchto nástrojů (např. při prodeji). Účinnost je ode dne účinnosti zákona, zároveň ale platí pro zdaňovací období započatá po účinnosti tohoto zákona, tj. pokud zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, bude toto ustanovení účinné od 1.1.2020.

4. Výzkum a vývoj

O nové úpravě projektové dokumentace a oznámení výzkumu a vývoje na finanční úřad jsme Vás informovali již dříve v našem článku. Zákonodárci přijali ustanovení týkající se výzkumu a vývoje tak, jak bylo v pozměňovacím návrhu navrženo.

Na závěr ještě doplňujeme, že v části šesté této novely je uvedena drobná změna daňového řádu, která vede k zakotvení zákazu zneužití práva mezi základní zásady správy daní (tj. ve všech daňových zákonech). Při zkoumání, zda došlo ke zneužití práva, je nezbytné posuzovat převažující účel transakce, tj. všechny objektivní okolnosti, z nichž vyplývá, že je účelem získání daňového zvýhodnění. Zneužití práva se nevztahuje na situace, kdy právní řád dává daňovému subjektu možnost volit mezi několika cestami, které povedou k realizaci jeho cíle a jednou z těchto cest zvolí z důvodu její daňové výhodnosti předpokládané zákonem. Podrobněji si k tomuto tématu přečtěte náš článek. 

Autor: Marie Rudolfová

Revize: Petra Vaněčková