Marek Toráč | 19.11.2024
Samostatný limit pro zdravotní benefity zaměstnancůDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Petr Němec | Martin Hahn | 12. Září 2023
V tomto ohledu by vás mohl zajímat nový rozsudek k otázce zneužití práva. Nejvyšší správní soud (NSS) dne 6. září 2023 svým rozhodnutím sp. zn. 2 Afs 82/2022 - 53 zamítl kasační stížnost stěžovatelky ve věci sporu o posouzení možnosti osvobození dividend hrazených z České republiky (ČR) do zahraniční mateřské společnosti.
Česká fyzická osoba vlastnila českou akciovou společnost. Tato fyzická osoba založila na Kypru trust, který měl sloužit např. nejen k zajištění dětí dané fyzické osoby, na zabezpečení jejich zdraví, vzdělání apod. Do toho trustu vložila fyzická osoba nově vzniklou kyperskou společnost. Následně fyzická osoba prodala akcie české akciové společnosti právě kyperské společnosti. Statutárním orgánem kyperské společnosti byla jiná česká fyzická osoba, která rovněž byla protektorem v trustu (tzn. mohla do jisté míry ovlivňovat výplatu prostředků z trustu).
Kyperská společnost přijala půjčku od syna svého statutárního orgánu. Následně přijímala dividendy od české společnosti a z těchto dividend hradila splátku dané půjčky včetně úroků a zároveň také kupní cenu za akcie získané od fyzické osoby. Kyperská společnost pouze držela českou společnost a měla přijaty půjčky od třetích osob.
Správce daně spatřoval ve výše uvedeném jednání naplnění znaků zneužití práva a doměřil české akciové společnosti 15% českou srážkovou daň, jelikož nebyly naplněny podmínky pro přiznání osvobození od daně z příjmů právnických osob.
Krajský soud i NSS se ztotožnily se závěry správce daně.
NSS uvádí, že účelem § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění relevantních předpisů (ZDP), je zabránění dvojímu zdanění zisků a dosažení daňové neutrality tak, aby byl zisk zdaněn u konečného příjemce.
Dle NSS v daném případě výplata dividend z české do kyperské společnosti neodpovídala danému účelu a tato transakce neměla rozumné ekonomické opodstatnění a směřovala zjevně k získání daňové výhody (vyhnutí se srážkové dani z příjmu z dividend).
NSS dále uvádí s odkazem na dřívější judikaturu, že je třeba zkoumat hlavní účel jednání, tedy racionální opodstatněnost transakce z hlediska konání daňového subjektu před i po něm, přičemž cílem je na základě objektivních okolností případu „dovodit, zda konkrétní jednání daňového subjektu mohlo mít jiné vysvětlení než snahu o neoprávněné získání daňové výhody“, a identifikovat „umělou konstrukci sloužící k získání daňové výhody“ (rozsudek 10 Afs 289/2021-42). Dále je dle NSS třeba zohlednit „právní, hospodářské i personální vztahy mezi zainteresovanými subjekty i celkovou ekonomickou racionalitu transakcí“ (rozsudek 7 Afs 175/2022-37). Pro posouzení motivu či záměru je krom samotné ekonomické racionality jednání údajně zakládajícího zneužití práva významný též způsob „zapojení spojených osob, resp. členů jejich statutárních orgánů, do řetězce transakcí“ (4 Afs 376/2021-60).
Pokud hodláte svůj byznys jakýmkoli způsobem strukturovat, případně máte v úmyslu do budoucna zabezpečit svou rodinu a své blízké užitím různých právních forem (i zahraničních), doporučujeme Vám detailní analýzu možností provedení daných transakcí a jejich daňových dopadů.
Také v případě, že jste již svůj byznys v dobré víře strukturovali, doporučujeme prověřit, zda s tímto nejsou spojena daňová rizika, resp. za jakých okolností.
Hranice mezi legitimně zvolenou variantou s nižší daňovou zátěží a zneužitím práva může být poměrně tenká, přičemž až judikatura nám ukazuje hrubé obrysy.
V neposlední řadě je klíčové zmínit, že v daňovém řízení je legitimitu (tj. řádné ekonomické důvody) třeba prokázat, a ze zkušeností víme, že některé důkazy (či argumenty) správce daně akceptuje více a jiné méně.
V případě Vašeho zájmu o toto téma se neváhejte obrátit na svou kontaktní osobu v Grant Thornton nebo se přímo obracejte na autory tohoto článku.