Evropská unie učinila další krok, který hraje významnou roli v dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050. V rámci strategie známé jako "Fit for 55" bylo nově přijato pět právních předpisů, které mají přispět k dosažení cílů snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. „Není pochyb, že náklady, které plynou z těchto nových reforem, zaplatí nejen samotné podniky, ale i spotřebitelé. Zejména zavedení systému ETS II povede k nárůstu cen energií a paliv a nejvíce se dotkne běžných občanů,“ varuje Jiří Dvořák, partner společnosti Grant Thornton.

Přijatá opatření se týkají široké škály oblastí od energetiky až po dopravu a budou mít významný dopad na hlavní hospodářská odvětví. „Reforma mechanismu pro obchodování s emisemi nemá smysl bez zahrnutí tohoto systému také na zboží ze třetích zemí. Proto vidím zejména zavedení uhlíkového vyrovnávání na hranicích jako pozitivní krok, který povede k narovnání konkurenčního prostředí v rámci Evropské unie,“ vysvětluje Dvořák. „Tento systém ovšem musí být nastaven tak, aby v praxi fungoval správně, jinak bude evropský průmysl značně znevýhodněný,“ doplňuje.  

„Co se týče Sociálního fondu pro klimatická opatření coby nového nástroje finanční podpory, vnímám ho jako vstřícný krok směrem k nejzranitelnějším firmám a domácnostem, běžným občanům zvýšené náklady kompenzovat nebude,“ uzavírá Dvořák. V následujícím textu shrnujeme, jaké nové právní předpisy byly schváleny a jakých oblastí se dotknou.

Reforma systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Systém EU ETS aktuálně zpoplatňuje vypouštění emisí CO₂ velkých společností převážně z oblasti výroby elektřiny a tepla, komerční letecké dopravy a dalších energeticky náročných odvětví. Reforma tohoto systému má docílit snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích ETS do roku 2030 nově o 62 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005. Zároveň také počítá s rychlejším snižováním emisního stropu (snížení o přibližně 117 milionů povolenek během dvou let) a postupným ukončováním bezplatných povolenek pro vybraná odvětví (od roku 2026 do roku 2034). ETS se má nově vztahovat také na odvětví v oblasti námořní dopravy. Zároveň vzniká samostatný nový systém ETS II pro paliva, silniční dopravu, budovy a další odvětví, který stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027. Vzhledem k finanční náročnosti těchto změn dojde také k navýšení peněžních prostředků pro dekarbonizaci odvětví, která jsou zahrnuta v systému ETS – zejména v rámci Modernizačního fondu a Inovačního fondu. Nově má také vzniknout Sociální klimatický fond.

Emise z námořní dopravy

Jedna z reforem se týká zahrnutí emisí z lodní dopravy do EU ETS, přičemž většina velkých plavidel bude do této působnosti začleněna téměř okamžitě. Naopak zejména pobřežní plavidla budou nejprve zahrnuta do nařízení o monitorování, vykazování a ověřování emisí CO₂ z námořní dopravy a teprve poté budou zahrnuta i do systému EU ETS. Pro povolenky bude stanoveno postupné vyřazování: 40 % u ověřených emisí od roku 2024, 70 % od roku 2025 a 100 % od roku 2026.

Emise z letectví

V odvětví letectví budou postupně do roku 2026 rušeny bezplatné emisní povolenky. Tato reforma má motivovat provozovatele leteckých společností k využívání udržitelných leteckých paliv. Systém EU ETS se bude vztahovat v období let 2022 až 2027 na vnitroevropské lety, zatímco na mimoevropské lety se bude vztahovat program CORSIA („čisté snížení“). Dále bude také zaveden rámec pro monitorování, vykazování a ověřování vlivů jiných látek z letectví než CO₂.

Odvětví budov, silniční dopravy a paliv

Pro odvětví budov, silniční dopravy, paliv a další odvětví, kde se dekarbonizace ukázala jako velmi složitá, byl zaveden nový samostatný systém pro obchodování s emisemi tzv. ETS II. Tento nový systém se bude vztahovat na distributory, kteří dodávají paliva, dále na odvětví budov, silniční dopravy a další odvětví (od roku 2027, případně 2028). Tímto krokem se má podpořit přechod na čistší paliva v dopravě a zároveň vyrovnat současná situace v sektoru budov, kde jsou emise zahrnuty v ceně spotřeby energie pouze částečně.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

Mechanismus CBAM má za cíl zabránit přesunu výroby s vysokými emisemi CO₂ do jiných částí světa, kde nejsou zavedeny podobné systémy na snižování emisí, a případnému zvýhodnění tohoto importovaného zboží. Tento mechanismus se v první fázi bude vztahovat na odvětví s vysokými emisemi uhlíku jako jsou výrobky z železa a oceli, cementu, hliníku, dále také hnojiva, elektrická energie, výroba vodíku a za určitých podmínek také na nepřímé emise. Dovozci tohoto zboží ze třetích zemí budou muset zakoupit certifikát CBAM a doplatit jakýkoli rozdíl mezi cenou uhlíku zaplacenou v zemi výroby a cenou povolenek na emise uhlíku v systému EU ETS. CBAM bude postupně zaváděn v letech 2026-2034 a ovlivní zejména dovoz výrobků z průmyslových odvětví.

Sociální fond pro klimatická opatření

Tento Sociální fond bude novým nástrojem finanční podpory jak pro podniky, tak i pro osoby, které jsou nejvíce zasaženy zavedením nového systému obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a paliva a také další odvětví. Fond bude fungovat tím způsobem, že příjmy z prodeje emisních povolenek se vloží do tohoto Sociálního fondu. Za hlavní příjemce prostředků ze Sociálního fondu Evropská komise uvádí zranitelné domácnosti, mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Rozpočet počítá až s 65 miliardami EUR.

Autor: Jiří Dvořák, Magdaléna Janigová