V minulém čísle našeho newsletteru jsme se věnovali vývoji, který se v posledních několika měsících udál v oblasti smluv o zamezení dvojímu zdanění. Dnes budeme pokračovat dalšími novinkami v této oblasti. Smlouvy si opět projdeme dle jednotlivých zemí, přičemž u každé země uvedu výtah z nejčastěji používaných parametrů smluv v přehledné tabulce. Tyto tabulky je však třeba považovat za velmi zjednodušený nástroj, který neobsahuje detailnější informace, jež mohou být při posuzování konkrétních případů zdanění potřeba. Konkrétní daňový režim vybraného příjmu musí být vždy určen s pomocí Smlouvy a příp. jejího výkladu.

Chile

2. prosince 2015 byla v Santiagu de Chile podepsána smlouva o zamezení dvojímu zdanění (dále jen SZDZ, nebo také Smlouva) s Chilskou republikou. Doposud platil ve vztazích s Chile bezesmluvní vztah. Smlouva vstoupila v platnost 21. prosince 2016 a je účinná od 1. ledna 2017. SZDZ byla zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv pod číslem 5/2017 Sb.m.s. Smlouva je v některých ohledech specifická, např. reaguje na poměrně komplikovaný chilský daňový systém, kdy chilská daň z příjmů je založena na konceptu „konečného vlastníka příjmu“ a vyměřuje se ve dvou etapách, kdy při výpočtu tzv. dodatečné daně dochází k zápočtu zaplacené daně tzv. první kategorie. Smlouva na tuto problematiku reaguje v článku 7 - zdaňování stálých provozoven, v článku 10 -dividendy a nepřímo i v článku 28, kde potvrzuje aplikaci příslušného chilského právního předpisu obsahujícího možnost i pro české investory dohodnout se s chilskou daňovou správou na výši sazby daně a případně si takto zajistit nižší daňové zatížení v situaci, kdy by Chile zvýšilo daňové sazby.

Přehled vybraných ustanovení Smlouvy najdete v následující tabulce:

Kosovo (v legislativním procesu)

26. listopadu 2013 byla v Prištině podepsána SZDZ s Republikou Kosovo. V podstatě od této doby se Smlouva nachází v legislativním procesu. Smlouva byla od roku 2014 již několikrát na pořadu projednávání v Poslanecké sněmovně, ale ani jednou k jejímu projednání nedošlo, neboť jednání o této mezinárodní Smlouvě je umožněno pouze při účasti ministra zahraničí a ministra financí. Ministři se ani u jednoho z mnohých projednávání zatím nesešli, a proto doposud nedošlo ke schválení Smlouvy. Další jednání je naplánováno na konec února. O dalším vývoji vás budeme informovat. Při obchodech s Kosovem je tedy třeba pamatovat na to, že v současné době stále existuje bezesmluvní vztah a v některých případech může docházet ke dvojímu zdanění. Bohužel na vzájemné vztahy nelze použít ani SZDZ s bývalou Jugoslávií, ani SZDZ se Srbskem a Černou Horou.

Přehled vybraných ustanovení Smlouvy, která byla mezi vládami obou zemí předběžně dohodnuta, můžete najít v následující tabulce:

Turkmenistán (v legislativním procesu)

18. března 2016 byla v Ašchabádu podepsána SZDZ s Turkmenistánem. Smlouva se momentálně nachází v legislativním procesu a další jednání je naplánováno na konec února. V současné době mezi oběma státy existuje bezesmluvní vztah, což vlády obou zemí považují za velký nedostatek v rámci vzájemných vztahů a budou se snažit učinit maximum pro to, aby Smlouva vstoupila co nejdříve v platnost. Smlouva byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN a jejím uzavřením by mělo dojít ke zvýšení právní jistoty daňových poplatníků obou států. Specifikem této SZDZ je, že například umožňuje zdanit příjmy z prodeje podílů na obchodních korporacích v zemích, kde jsou tyto usazeny.

Přehled vybraných ustanovení smlouvy udává následující tabulka:

Írán

30. dubna 2015 byla v Praze podepsána SZDZ s Íránskou islámskou republikou. Doposud existoval ve vztazích s Íránem bezesmluvní vztah. Česká vláda měla motivaci k uzavření této Smlouvy především z obchodních důvodů. České výrobky mají v Íránu dlouholetou tradici a dobré jméno a pro spoustu českých firem tak může uzavření Smlouvy přispět k nastavení jednoznačného daňového režimu u příjmů dosažených obchody s íránskými společnostmi. Smlouva vstoupila v platnost 4. srpna 2016 a je účinná od 1. ledna 2017. SZDZ byla zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv pod číslem 47/2016 Sb.m.s. Smlouva mimo jiné umožňuje zdanit příjmy z prodeje podílů na obchodních korporacích v zemích, kde jsou tyto usazeny.

Přehled ostatních vybraných ustanovení smlouvy je možné najít v následující tabulce:

Ukrajina

21. října 2013 byl v Kyjevě podepsán Protokol k SZDZ, která je v platnosti již od 20. dubna 1999 (vyhlášená pod č. 103/1999 Sb.m.s.). Z průzkumu provedeného mezi českými územními finančními orgány, vyplynula potřeba rozšířit ustanovení článku 26 SZDZ, tj. umožnit výměnu informací na daně všeho druhu a pojmenování. Česká strana proto navrhla doplnění a v rámci toho se oba státy dohodly na dalších úpravách a vylepšeních textu této SZDZ. Jde například o změnu v definici výrazu „rezident smluvního státu“, spočívající v nahrazení termínu „místo vedení“ termínem „místo skutečného vedení“. Nově jsou upraveny podmínky pro vznik stálé provozovny v souvislosti s poskytováním různých druhů služeb, a to tak, že se prodlužuje rozhodné časové období ze tří na šest měsíců. U stálých provozoven vznikajících z titulu výkonu stavebně montážních prací, zůstává zachován rozhodný časový test dvanácti měsíců. V článku 13, který řeší zdaňování zisků z prodeje podílů na společnostech, dochází k rozšíření aplikace tohoto ustanovení na všechny právní formy společností. Dříve se např. v Čechách mohl zdanit pouze příjem ukrajinského rezidenta z prodeje jeho podílu na české akciové společnosti, jejíž hodnota byla tvořena alespoň z 50% nemovitým majetkem, jiných právních forem společností, např. s.r.o. vlastnících v Čechách nemovitosti, se zdanění u nás nedotklo. Protokol vstoupil v platnost 9. prosince 2015 a je účinný od 1. ledna 2016.

V některém z příštích vydání newsletteru se budeme věnovat dalším novinkám v této oblasti. Pokud vás toto téma zaujalo a máte zájem o konzultaci, neváhejte nás kontaktovat.

Autor: Ing. Daniela Císařovská