Aktuálně je v Poslanecké sněmovně projednáván vládní návrh zákona novelizující zákoník práce. Jednou z novelizovaných oblastí jsou přitom dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“).

Mezi navrhovanými změnami dopadajícími na DPP a DPČ jsou zejména následující:

• Zaměstnavatel bude mít povinnost rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo jeho změnou zaměstnance pracující na základě dohod nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena (pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení).
• Zaměstnanci pracující na základě dohod budou mít právo na čerpání všech překážek v práci a na dovolenou. S právem na dovolenou souvisí úprava týdenní pracovní doby těchto zaměstnanců pro účely výpočtu dovolené, a to tak, že se vychází z délky týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.
• Uplatní se informační povinnost zaměstnavatele o obsahu právního vztahu založeného dohodami, a to obdobně, jako tomu je v současné době v případě pracovního poměru. Nutno dodat, že rozsah současné informační povinnosti bude novelou ještě rozšířen a lhůta pro informování zkrácena na sedm dní.
• Zaměstnanci pracující na základě dohod budou mít právo písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru, pokud jejich právní vztahy na základě DPP nebo DPČ v souhrnu u zaměstnavatele za období předchozích 12 měsíců trvaly nejméně 180 dní. Zaměstnavatel bude povinen poskytnout zaměstnanci odůvodněnou písemnou odpověď nejpozději do jednoho měsíce.
• Zaměstnavatel bude mít povinnost bez zbytečného odkladu písemně informovat zaměstnance o důvodech výpovědi DPP a DPČ, pokud zaměstnanec bude mít za to, že mu výpověď byla dána kvůli uplatnění některých jeho práv vyplývajících ze zákoníku práce, a ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádá o odůvodnění výpovědi.
• Zaměstnavatel bude mít povinnost zaměstnancům pracujícím na základě dohod poskytnout náhradní volno za práci ve svátek a příplatek za práci v sobotu a v neděli, noční práci a práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Novela zákoníku práce by měla zavést značné vylepšení práv zaměstnanců pracujících na základě DPP nebo DPČ a přispět k podstatnému zmenšení rozdílů mezi DPP, DPČ a pracovním poměrem. Lze však předpokládat, že v důsledku toho budou DPP a DPČ méně využívány. Legislativní proces je však v běhu a novela může ještě projít řadou dalších změn. Na finální znění si tak musíme ještě chvíli počkat.

Na takzvané „dohodáře“ budou mít dopad také navrhované změny v rámci „ozdravného“ daňového balíčku, které nedávno představilo Ministerstvo financí ČR ve snaze snížit deficit státního rozpočtu. Dle novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti by se nově měly změnit principy týkající se vzniku účasti na nemocenském pojištění, a tím i placení pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnanců pracujících na základě DPP. Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení a jeho finální podoba i plánovaná účinnost od 1. ledna 2024 se ještě může změnit.

Dle aktuální úpravy může mít fyzická osoba uzavřeno několik DPP, přičemž z DPP do limitu 10 000 Kč nemusí odvádět žádné příspěvky na sociální či zdravotní pojištění. Příjmy z vícera dohod se dosud nijak nesčítaly. To by se v případě přijetí návrhu změnilo, jelikož nově by se měsíčně zkoumal úhrn zúčtovaného započitatelného příjmu ze všech uzavřených DPP u různých zaměstnavatelů. Návrh tak jednoznačně cílí na kumulaci DPP, kdy „dohodáři“ s několika DPP do limitu nejsou důchodově pojištění, v důsledku čehož po skončení práceschopnosti nemají nárok na starobní důchod (anebo je tento důchod velmi nízký) a čerpají dávky státní sociální podpory.

Od ledna 2024 bude platit rozhodná částka pro účast na pojištění:

• pro všechny DPP u jednoho zaměstnavatele bude sociální pojištění hrazeno od výdělku ve výši 25 % průměrné mzdy (což by aktuálně odpovídalo současnému limitu 10 000 Kč),
• pro minimálně dvě DPP u různých zaměstnavatelů bude sociální pojištění hrazeno od výdělku ve výši 40 % průměrné mzdy (aktuálně cca 16 100 Kč).

Po překročení výše uvedených stropů bude muset zaměstnavatel za fyzickou osobu pracující na DPP odvést také sociální pojištění.

Limity stanovené pro odvod pojistného na sociální zabezpečení by se měly týkat rovněž zdravotního pojištění, vzhledem k provázanosti na účast k nemocenskému pojištění.

Pro zaměstnavatele bude zavedena nová ohlašovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), spočívající ve sdělení osobních údajů (přihláška do registru ve lhůtě 8 kalendářních dnů) a zúčtovaných příjmů za kalendářní měsíc svých zaměstnanců činných na základě DPP. Na základě poskytnutých údajů systém ČSSZ vyhodnotí, zda zaměstnanec v daném kalendářním měsíci dosáhl rozhodného příjmu a pokud ano, informuje ČSSZ o této skutečnosti všechny dotčené zaměstnavatele, kterým pak vzniká povinnost odvodů na sociálním pojištění z odměny těchto zaměstnanců.

Návrh novely také uvádí, že postihem zaměstnance za neoznámení existence dalších DPP svému zaměstnavateli (kdy v úhrnu dojde k překročení rozhodného příjmu) má být povinnost zaměstnance odvádět veškeré pojistné ze všech svých DPP namísto svých zaměstnavatelů (tzn. zaměstnanec sám se stane plátcem pojistného ve výši 31,9 % z vyměřovacího základu, z toho 2,7 % na nemocenské pojištění, 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).

Další novinkou je také účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Před novelou zákona bylo odváděno pojistné zaměstnavatelem ve výši 2,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Nově by se měli zaměstnanci přidat k úhradě výdajů na nemocenském pojištění a celkově by se mělo odvádět pojistné ve výši 2,7 % z vyměřovacího základu, tj. zaměstnavatel odvede 2,1 % a zaměstnanec 0,6 %.

V případě jakýchkoli dotazů na toto téma se na nás neváhejte kdykoliv obrátit.

Autor: Veronika Odrobinová, Martina Šumavská, Roman Burnus, Marek Toráč